Gastroenterologie
a hepatologie

Epidemiologické a demografické charakteristiky jedinců se syndromem dráždivého tračníku na základě kritérií Rome III vs. Rome IV v severní části Srbska

Dusan Slankamenac¹, Darko Dabic², Aleksandra Dabic³, Tamara Slankamenac⁴, Andrej Preveden^4,5

+ Pracoviště
¹ Department of Gastroenterology, General Hospital, Zrenjanin, Serbia
² Parexel, Serbia
³ Internal Department, General Hospital, Zrenjanin, Serbia
⁴ Pharmaceutical Faculty, University of Novi Sad, Novi Sad, Serbia
⁵ Institute of Cardiovascular Diseases Vojvodina, Sremska Kamenica, Serbia

Souhrn

Úvod: Dia­gnostická kritéria Rome IV nabízejí novou definici IBS oproti Rome III. V porovnání kritérií Rome III a Rome IV prakticky došlo ke třem hlavním změnám, jako je břišní diskomfort, práh frekvence bolesti břicha a vztah bolesti břicha u IBS k defekaci. Cílem této studie byla epidemiologie populace trpící IBS a srovnání charakteristik subjektů splňujících Rome III a subjektů splňujících kritéria III i IV s ohledem na dia­gnózu IBS. Metody: Vzorek dospělé zdravé populace z oblasti obce Zrenjanin byl zkoumán pomocí dotazníku. Všechny subjekty byly osloveny od 5. března do 17. června 2020. Studie byla předložena a schválena místní Etické komisi v městské nemocnici. Výsledky: Na základě provedeného průzkumu byla v oblasti Zrenjanin hlášena prevalence IBS 26,97 % na základě kritérií Rome III. IBS trpěl větší počet žen ve věku 18–21 let. Nejrozšířenějším zaznamenaným podtypem byl IBS-C. U subjektů identifikovaných s IBS byla zaznamenána významná korelace mezi kouřením, alkoholem, užíváním drog, dalšími komorbiditami, charakteristikami pacientů a stresovými faktory. Závěry: Studie doporučuje mladým lidem, aby byli vyšetřeni na IBS. Jakýkoliv příznak změny frekvence nebo konzistence stolice by měl vyvolat podezření na IBS (po absolvování všech příslušných vyšetření k vyloučení organických onemocnění). Pomůže to včasné dia­gnóze a zároveň zlepšit kvalitu jejich života.

Klíčová slova

syndrom dráždivého tračníku, kritéria Rome III, kritéria Rome IV, epidemiologie

Článek je v angličtině, prosím přepněte do originální verze.

Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.

Výhody pro předplatitele

Výhody pro přihlášené

Literatura

1. Whitehead WE, Validation Working Team Committee in association with the Rome Questionnaire C. Development and validation of the Rome III dia­gnostic questionnaire. In: Drossman DA, ed. Rome III: the functional gastrointestinal disorders. 3rd ed. McLean VA: Degnon Associates Inc., 2006: 835–853.
2. Sainsbury A, Sanders DS, Ford AC. Prevalence of irritable bowel syndrome-type symptoms in patients with celiac disease: a meta-analysis. Clin Gastroenterol Hepatol 2013; 11(4): 359.e1–365.e1. doi: 10.1016/j.cgh.2012.11.033.
3. Palsson OS, Whitehead WE, van Tilburg MA et al. Rome IV dia­gnostic questionnaires and tables for investigators and clinicians. Gastroenterology 2016; S0016-5085(16)00180-3. doi: 10.1053/j.gastro.2016.02.014.
4. Francis CY, Morris J, Whorwell PJ. The irritable bo- wel severity scoring system: a simple method of monitoring irritable bowel syndrome and its pro­- gress. Aliment Pharmacol Ther 1997; 11(2): 395–402. doi: 10.1046/j.1365-2036.1997.142318000.x.
5. Wong R, Lee J, Fernandes M. Updates in gastrointestinal practice guidelines for the family physician. 2018 [online]. Dostupné z: https: //specialty.mims.com/topic/updates-in-gastrointestinal-practice-guidelines-for-the-family-physician.
6. Lovell RM, Ford AC. Global prevalence of and risk factors for irritable bowel syndrome: a meta-analysis. Clin Gastroenterol Hepatol 2012; 10(7): 712.e4–721.e4. doi: 10.1016/j.cgh.2012.02.029.
7. Hungin AP, Whorwell PJ, Tack J et al. The prevalence, patterns and impact of irritable bowel syndrome: an international survey of 40,000 subjects. Aliment Pharmacol Ther 2003; 17(5): 643–650. doi: 10.1046/j.1365-2036.2003.01456.x.
8. Drossman DA. The functional gastrointestinal disorders and the Rome III process. Gastroenterology 2006; 130(5): 1377–1390. doi: 10.1053/ j.gastro.2006.03.008.
9. Enck P, Aziz Q, Barbara G et al. Irritable bowel syndrome. Nat Rev Dis Primers 2016; 2: 16014. doi: 10.1038/nrdp.2016.14.
10. Kim JH, Lin E, Pimentel M. Biomarkers of Irritable Bowel Syndrome. J Neurogastroenterol Motil 2017; 23(1): 20–26. doi: 10.5056/jnm16135.
11. Oka P, Parr H, Barberio B et al. Global prevalence of irritable bowel syndrome according to Rome III or IV criteria: a systematic review and meta-analysis. Lancet Gastroenterol Hepatol 2020; 5(10): 908–917. doi: 10.1016/S2468-1253(20)30217-X.
12. Keszthelyi D, Dackus GH, Masclee GM et al. Increased proton pump inhibitor and NSAID exposure in irritable bowel syndrome: results from a case-control study. BMC Gastroenterol 2012; 12: 121. doi: 10.1186/1471-230X-12-121.
13. Adriani A, Ribaldone DG, Astegiano M et al. Irritable bowel syndrome: the clinical approach. Panminerva Med 2018; 60(4): 213–222. doi: 10.23736/S0031-0808.18.03541-3.
14. Canavan C, West J, Card T. The epidemiology of irritable bowel syndrome. Clin Epidemiol 2014; 6: 71–80. doi: 10.2147/CLEP.S40245.
15. Fairbrass KM, Selinger CP, Gracie DJ et al. Prevalence and impact of Rome IV versus Rome III irritable bowel syndrome in patients with inflammatory bowel disease. Neurogastroenterol Motil 2022; 34(5): e14256. doi: 10.1111/ nmo.14256.
16. Chatila R, Merhi M, Hariri E et al. Irritable bowel syndrome: prevalence, risk factors in an adult Lebanese population. BMC Gastroenterol 2017; 17(1): 137. doi: 10.1186/s12876-017-0698-2.
17. Reding KW, Cain KC, Jarrett ME et al. Relationship between patterns of alcohol consumption and gastrointestinal symptoms among patients with irritable bowel syndrome. Am J Gastroenterol 2013; 108(2): 270–276. doi: 10.1038/ajg.2012.414.
18. Alqahtani NH, Mahfouz ME. The Prevalence and Risk Factors of Irritable Bowel Syndrome in Saudi Arabia in 2019. Int J Prev Med 2022; 13: 13. doi: 10.4103/ijpvm.IJPVM_ 486_20.
19. Black CJ, Yiannakou Y, Houghton LA et al. Epidemiological, Clinical, and Psychological Characteristics of Individuals with Self-reported Irritable Bowel Syndrome Based on the Rome IV vs Rome III Criteria. Clin Gastroenterol Hepatol 2020; 18(2): 392.e2–398.e2. doi: 10.1016/j.cgh.2019.05.037.