Poznámky k práci o endoskopických nálezech u osob užívajících kyselinu acetylosalicylovou
Zdeněk Mařatka Orcid.org
+ Pracoviště
V práci uveřejněné v čísle 5/2006(1) autoři popisují abnormální nálezy v žaludeční sliznici u osob užívajících kyselinu acetylosalicylovou (ASA) a hodnotí jejich vysoký výskyt u více než poloviny. Většinu z těchto nálezů označují jako eroze, ale jejich endoskopický vzhled nepopisují. Naše poznámky se týkají jednak pojmu eroze, jednak metody a validity této studie.
Termín eroze byl předmětem obsáhlých studií a debat v Terminologické komisi Světové společnosti trávicí endoskopie (OMED) v osmdesátých a devadesátých letech 20. století(2,3). Výsledek byl zakotven v tzv. terminologii OMED a lze jej shrnout takto(4,5):
Eroze je termín histologický značí povrchní slizniční defekt. V trávicí endoskopii se však často používá libovolně pro drobné slizniční leze různé povahy. Srovnávací studie provedené v rámci OMED ukázaly, že u útvarů takto označovaných často nejde o eroze v histologickém smyslu, nýbrž o jiné leze (intersticiální krevní výrony, cévní ektazie, fisury, dystopie, deposity aj.). Endoskopický se žaludeční eroze poznají podle toho, že jsou kryty hemoragickým nebo fibrinózním exudátem v důsledku ztráty povrchového epitelu. Endoskopický se tedy jeví jako hemoragické či aftózní leze. Hemoragické eroze jsou v intrahemoragické fázi kryty čerstvou krví, v posthemoragické fázi povlakem hematinu, později eventuálně hemoragickým strupem. Reepitelizované krevní výrony se označují jako petechie a jsou-li difuzní, tvoří obraz purpury. Aftózní eroze jsou žluté skvrny kryté povlakem nebo krustou fibrinu. Žaludeční eroze jsou leze akutní, případně subakutní. Tzv. chronické žaludeční eroze jsou konické vyvýšeniny, které mají na vrcholu histologický defekt jen ve stadiu aktivity, a proto se podle terminologie OMED označují jako papuly. Známe tři chorobné jednotky charakterizované výrazným endoskopickým nálezem popsaných lézí: hemoragickou gastropatii, projevující se zjevným krvácením, aftózní a papulózní gastropatii, projevující se recidivujícími žaludečními obtížemi. V publikacích, v nichž OMED terminologie není výslovně použita, je třeba tyto nálezy popsat a označit, aby bylo patrno, co bylo vlastně zjištěno.
Za druhé cylindrický žaludeční epitel je křehký a snadno se poruší různými nahodilými i fyziologickými vlivy - např. mechanicky při trávení, při endoskopickém vyšetření nebo vlivem léků. Vzniklé leze jsou drobné, často na hranici viditelnosti, někdy zjistitelné jen při zvětšení nebo obarvení. Pokud se užije všech dostupných možností, zjistí se i za normálních poměrů. Nález a počet těchto lézí tedy záleží na pečlivosti, s jakou se žaludek prohlíží a na eventuálních pomocných technikách. ASA je notoricky známou škodlivinou žaludeční sliznice, a výsledky této studie jsou tedy v souladu s očekáváním. V rámci statisticky validní studie by však bylo třeba srovnat počet a kvalitu lézí s kontrolní skupinou osob neužívajících ASA a uvést, zda všichni čtyři autoři užívali při hodnocení stejná kritéria.
prof. MUDr. Zdeněk Mařatka, DrSc.
- 1. Dítě P, Novotný I, Kunovská M, Munzová H. Minidávka kyseliny acetylosalicylové (ASA) a endoskopické změny sliznice žaludku a dvanáctníku. Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2006; 60(5): 213-214.
- 2. Mařatka Z. Erosions gastriques - illusions et réalités. Méd Hygien 1985; 43: 2529-2536.
- 3. Mařatka Z, et al. Terminology, definitions and diagnostic criteria in digestive endoscopy Bad Homburg: Normed Verlag 1993.
- 4. Mařatka Z. Endoskopická diagnostika a terminologie erozí a podobných slizničních lézí. Čes a Slov Gastroent a Hepatol 1995; 49(3): 96-98.
- 5. Mařatka Z. Základy endoskopické diagnostiky a terminologie. In: Mařatka Z, et al. Gastroenterologie. Praha: Karolinum 1999; 43-47.
Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.
Výhody pro předplatitele
Výhody pro přihlášené