Gastroenterologie
a hepatologie

Kapslová endoskopie - standard endoskopického vyšetření tenkého střeva

Zdeněk Mařatka ^Orcid.org  

+ Pracoviště

ÚVOD

Kapslová endoskopie se stala v posledních letech nedílnou součástí diagnostického algoritmu onemocnění tenkého střeva. Tato metoda je nyní v České republice relativně dobře dostupná a zavedená. Vzhledem k nárůstu zkušeností a k uvedení nových technologií jsme se rozhodli aktualizovat a doplnit původní "Standard vyšetření kapslovou endoskopií" publikovaný v roce 2004 v České a slovenské gastroenterologii a hepatologii⁽¹⁾.

ZÁKLADNÍ TERMÍNY A POPIS ZAŘÍZENÍ

Kapslová endoskopie je endoskopická metoda určená k vyšetření tenkého střeva, jícnu nebo tračníku. Endoskopická kapsle, kterou vyšetřovaný pacient spolkne, umožňuje snímání endoskopického obrazu při průchodu gastrointestinálním traktem a jeho bezdrátový přenos. V souladu se světovou terminologií doporučujeme preferovat širší termín kapslová endoskopie (zahrnující nejen systém k vyšetření tenkého střeva, ale nověji také jícnu a tračníku) před termínem kapslová enteroskopie či bezdrátová kapslová endoskopie. Tento standard neřeší použití endoskopických kapslí k vyšetření jícnu a tračníku, předložený doporučený postup se týká pouze vyšetření tenkého střeva.

Diagnostický systém zahrnuje endoskopickou kapsli, systém antén, datarekordér, prohlížeč a pracovní stanici. V současnosti jsou v České republice pro vyšetření tenkého střeva k dispozici systémy firmy Given Imaging (PillCam SB™) a firmy Olympus (EndoCapsule™).

Endoskopická kapsle je vlastní "endoskop", tedy digitální snímací zařízení umístěné v plastikové kapsli o rozměrech 11 x 26 mm a váze 3,8 g. Základem je video-čip CMOS (Complementary Metal-Oxide Semiconductor u kapsle PillCam SB™) nebo CCD (Complementary Charge Device u kapsle EndoCapsule™). Další součásti zařízení jsou optická soustava (optická kupole a čočka), zdroj studeného světla (6 diod), baterie a vysílač s anténou. Kapsle je v průběhu vyšetření posouvána trávicím traktem peristaltikou a snímá obraz s frekvencí dvou snímků za vteřinu. Kapsle vysílá obrazová data po dobu funkce baterií (8-12 hodin) a poté je vyloučena per vias naturales. Pouzdro kapsle je z bioplastu, který je odolný vůči změnám teplot a pH v oblasti gastrointestinálního traktu člověka. Použité baterie jsou v obou systémech stříbrooxidové, tedy netoxické.

Datarekordér je záznamové zařízení (80 GB harddisk - systém firmy Given Imaging nebo 2 GB pamě» typu CompactFlash-sytém firmy Olympus) umožňující ukládání obrazových dat zachycených soustavou 8 antén, které jsou v průběhu vyšetření nalepeny přímo na břišní stěnu pacienta.

Prohlížeč umožňuje sledovat průběh vyšetření (endoskopický obraz) v reálném čase.

Pracovní stanici tvoří počítač s dokovací stanicí pro datarekordér, umožňující načtení základních dat pacienta před a stažení obrazových dat po vyšetření. Počítač umožňuje zároveň archivaci dat na harddisku, DVD či externím disku a vyhodnocení vyšetření pomocí specializovaného prohlížecího software. Ten umožňuje nejen prohlížení a export nálezů ve formě obrázků či krátkých videosekvencí, ale současně i zobrazení trajektorie pohybu kapsle tenkým střevem či její přibližnou polohu a vyhledání obrázků s větším podílem červené barvy - lokalizaci suspektního krvácení.

PŘÍPRAVA A PRŮBĚH VYŠETŘENÍ

Příprava k vyšetření endoskopickou kapslí

Standardní příprava zahrnuje 12hodinové lačnění a podání 80 mg Simethiconu (cca 30 kapek preparátu Sab Simplex) 20 minut před vlastním vyšetřením. Především u pacientů s rizikem pomalejší pasáže gastrointestinálním traktem (verifikovaným anamnesticky předchozí kapslovou endoskopií či elektrogastrografií - pacienti s diabetem mellitem atd.) zvažujeme přípravu střeva 2 litry polyetylenglykolu den před a podání 10 mg metoklopramidu v den vyšetření, eventuálně zavádíme kapsli do duodena endoskopicky⁽²⁾. Před vyšetřením informujeme pacienta o nutnosti alespoň 4denního vysazení léků zhoršujících přehlednost sliznice (preparáty železa, anacida, léková forma obsahující mikropeletky - např. preparáty kyseliny 5-aminosalicylové aj.), event, snižujících motilitu trávicího traktu (spazmolytika, analgetika).

Průběh vyšetření

Vyšetření lze provést ambulantně, za pobytu na stacionáři, nebo při krátkodobé hospitalizaci podle aktuálního klinického stavu a preferencí pacienta. Lékař poučí pacienta o průběhu vyšetření a ten poté podepíše informovaný souhlas s vyšetřením ve dvou vyhotoveních (mimo jména, rodného čísla pacienta a data vyšetření musí obsahovat základní informace o metodě, jejích přínosech a komplikacích včetně rizika retence, způsobech řešení komplikací včetně chirurgického řešení, alternativních diagnostických metodách a kontaktní telefonní čísla či postup v případě pozdějších obtíží). Vyšetření probíhá bez premedikace a bez nutnosti antibiotické profylaxe.

Vlastní vyšetření (obsluhu systému) provádí vyškolená endoskopická sestra. Před vyšetřením jsou základní data identifikující vyšetření a pacienta nahrána do datarekordéru. Na odmaštěnou a oholenou kůži břicha jsou vyšetřované osobě připevněny samolepící antény v přesné lokalizaci podle schématu. Pacient se oblékne (doporučujeme volné, pohodlné oblečení, nejlépe s předním rozepínáním) a do opasku připevněného k tělu pacienta se umístí aktivovaný datarekordér, který se následně propojí s anténami. Po aktivaci endoskopické kapsle (vytažením z magnetického obalu - PillCam™ či otočením aktivátoru - EndoCapsule™) a ověření komunikace s datarekordérem ji pacient spolkne s douškem neperlivé vody. Po 2 hodinách ověřujeme pasáž kapsle žaludkem pomocí prohlížeče (pokud je zařízení k dispozici, identifikaci polohy kapsle provádí vyškolená endoskopická sestra). V případě perzistence kapsle v žaludku ji do duodena zavedeme gastroskopem. Pacient může pít za 2 hodiny (neperlivou vodu) a sníst lehké jídlo již za 4 hodiny po začátku vyšetření (polknutí endoskopické kapsle). V průběhu vyšetření pacient nekouří, nepoužívá mobilní telefon (alespoň ne v blízkosti antén) a vyhýbá se zdrojům silného elektromagnetického pole (vyšetření pomocí MRI je před vyloučením endoskopické kapsle z těla kontraindikováno). Vyšetřovaná osoba se může volně pohybovat a vykonávat běžné denní aktivity. Po ukončení vyšetření (ukončení snímání lze rozpoznat nepravidelným blikáním a změnou barvy kontrolní diody na datarekordéru, většinou za 8-12 hodin) je datarekordér vypnut, systém rozpojen a antény odlepeny. Data jsou elektronicky přenesena do pracovní stanice. Pacient je poučen o předpokládané době odchodu kapsle per vias naturales (1-7 dní). Při nejistotě o vyloučení kapsle ve stolici po uplynutí 14 dnů a neúplném vyšetření tenkého střeva (záznam ukončen před dosažením céka) zjiš»ujeme možnou retenci kapsle pomocí skiaskopie či nativního RTG snímku břicha.

VYHODNOCENÍ VYŠETŘENÍ

Vyhodnocení nálezů provádí lékař pomocí diagnostického software. Ten umožňuje prohlížení videosekvencí v jednom až čtyřech oknech současně, volbu rychlosti prohlížení (1-40 snímků za sekundu) i prohlížení po jednotlivých snímcích, uložení a export nálezů, označení a popis jednotlivých nálezů. Systém zobrazuje přibližnou aktuální pozici kapsle (trajektorii průchodu kapsle v dvojrozměrném schématu či kvadrantovou lokalizaci). Indikátor červené barvy označuje lokality suspektní z krvácení. Celková doba vyhodnocení kolísá podle rychlosti prohlížení a doby vyšetření od 50 minut do 2 hodin. Standardní rychlost prohlížení nálezů je 5 až 15 snímků za vteřinu. Součástí nových systémů je také referenční endoskopický atlas.

ZPRÁVA O VYŠETŘENÍ

Zpráva o vyšetření kapslovou endoskopií by měla vždy obsahovat tyto údaje:

• a) data pacienta (jméno a příjmení, rodné číslo, kód pojiš»ovny);
• b) údaje o vyšetření (zdravotnické zařízení, jméno lékaře a sestry, datum vyšetření);
• c) informace o diagnostickém systému (typ použité endoskopické kapsle, identifikační číslo);
• d) indikaci k vyšetření kapslovou endoskopií;
• e) základní anamnestická data a orientační fyzikální vyšetření (hydratace a stav výživy, výška, hmotnost včetně změn hmotnosti v posledních 6 měsících, tělesná teplota, medikace - nesteroidní antiflogistika, a to i jednorázově nebo intermitentně podaná, souhrnný počet podaných ery mas - u krvácení do GIT, alergie, kouření a konzumace alkoholu, relevantní laboratorní vyšetření, přehled dosud provedených vyšetření);
• f) nálezy a jejich lokalizace popsané pomocí standardní terminologie pro vyšetření kapslovou endoskopií (The Capsule Endoscopy Structured Terminology - CEST)⁽³⁾, lokalizace časová (proximální, střední a distální třetina tenkého střeva) a kvadrantová;
• g) základní časové charakteristiky vyšetření (časy pasáže kapsle žaludkem, tenkým střevem, dosažení céka, celková doba vyšetření);
• h) limitace vyšetření (přehlednost, kompletnost vyšetření);
• ch) komplikace vyšetření (technické, klinické);
• i) diagnostický souhrn;
• j) doporučení dalšího postupu včetně návrhu způsobu řešení komplikací.

INDIKACE K VYŠETŘENÍ

V současnosti je kapslová endoskopie používána v České republice standardně pouze k diagnostice chorob tenkého střeva.

Kapslová endoskopie je vysoce specializovaná a poměrně nákladná metoda a proto zůstává i přes nepochybný přínos a minimální invazivitu na konci diagnostických algoritmů v případě, kdy předchozí vyšetření nebyla diagnostická. Výjimku tvoří pediatrické indikace, kde se kapslová endoskopie stává spolu s MRI enteroklýzou metodou první volby při podezření na onemocnění tenkého střeva.

Krvácení do trávicího traktu z neurčeného zdroje

Krvácení do trávicího traktu z neurčeného zdroje je ověřenou indikací vyšetření. Jedná se o recidivující nebo pokračující krvácení do gastrointestinálního traktu bez identifikace zdroje v dosahu standardních endoskopických metod (během předchozí gastroskopie a koloskopie). Krvácení projevující se melénou, enteroragií nebo hematemézou označujeme jako akutní - zjevné (v anglosaské literatuře jako obscure overt gastrointestinal bleeding), krvácení projevující se pouze pozitivním testem stolice na okultní krvácení a/nebo sideropenickou anémií jako chronické - okultní (tzv. obscure occult gastrointestinal bleeding)⁽⁴⁾.

Senzitivita kapslové endoskopie se pohybuje v této indikaci okolo 89-95 %, specificita 75-95 %, pozitivní prediktivní hodnota 94-97 % a negativní prediktivní hodnota 83-100 %^(5-7). Diagnostická výtěžnost kapslové endoskopie klesá s časovým odstupem od epizody krvácení, nejvyšší je v intrahemoragické fázi, proto kapslovou endoskopií provádíme v této indikaci co možná nejdříve, nejdéle však do 2 týdnů od posledních projevů krvácení.

V současnosti plošně nevyžadujeme před vyšetřením kapslovou endoskopií provedení enteroklýzy push enteroskopie či opakování standardních endoskopií za předpokladu, že předchozí gastroskopie a koloskopie byly provedeny za dostatečné přehlednosti do D2 duodena a terminálního ilea. V případě podezření na krvácení v oblasti bulbu nebo D2 duodena bez identifikace zdroje po standardní gastroskopii doplňujeme ještě vyšetření duodenoskopem. Význam kapslové endoskopie spočívá především v modifikaci dalšího vyšetřovacího a léčebného postupu. Umožňuje včasné a cílené provedení dalších invazivnějších terapeutických endoskopických (dvojbalonová či intraoperační enteroskopie) či RTG metod (angiografie), případně přímo chirurgické řešení.

Nádory tenkého střeva

Kapslová endoskopie je indikovaná u pacientů s podezřením na neobstruktivní tumor tenkého střeva. Podle charakteru nálezu a jeho lokalizace doplňujeme dále push či dvojbalonovou enteroskopii s odběrem histologie nebo indikujeme přímo chirurgické řešení, případně ještě v kombinaci s intraoperační enteroskopii. Vyšetření dvojbalonovou enteroskopii zvažujeme také (vzhledem k relativně vysokému počtu falešně negativních nálezů kapslové endoskopie dle některých studií)⁽⁸⁾ u pacientů s negativním výsledkem kapslové endoskopie u kterých přetrvává vážné podezření na nádorové postižení tenkého střeva.

Familiární polypózy s postižením tenkého střeva

Riziko vzniku nádorových i nenádorových komplikací polypů tenkého střeva u pacientů postižených familiárními polypózami snižuje pravidelná dispenzarizace.

Problémem klasického schématu dispenzarizace pacientů s Peutz-Jeghersovým syndromem (gastroskopie a enteroklýza každý druhý rok od 10 let věku) je nejen poměrně vysoká kumulativní dávka rentgenového záření, ale také relativně nižší diagnostická výtěžnost enteroklýzy v porovnání s endoskopickými metodami. Zařazení kapslové endoskopie do dispenzárního programu pomáhá optimálnímu načasování enteroskopie (intraoperační či dvojbalonové) s následným odstraněním polypů (komplikace hrozí především u polypů větších než 1-1,5 cm) endoskopicky či chirurgicky.

U pacientů s familiární adenomatózní polypózou jsou součástí dispenzárního programu pravidelná vyšetření duodena a proximálního tenkého střeva. Specifickým problémem kapslové endoskopie je horší přehlednost oblasti Vaterovy papily. Metoda tedy není vhodná k detekci ampulomů, zde prozatím stále dáváme přednost vyšetření duodenoskopem. Kapslová endoskopie je využitelná k identifikaci polypů jejuna a ilea u pacientů s těžkým postižením duodena (stadium III. a IV. Spigelmanovy klasifikace)⁽⁹⁾, výhodou je možnost zavedení kapsle v průběhu endoskopie při dispenzarizaci. Orientační určení lokalizace polypů umožňuje rozhodnout mezi push a intraoperační či dvojbalonovou enteroskopií v dalším kroku.

Crohnova choroba

Kapslová endoskopie má vysokou diagnostickou výtěžnost u pacientů s Crohnovou chorobou tenkého střeva (41-71 %)^(10,11). Využití metody zůstává nicméně u těchto pacientů stále individuální a závisí především na předpokládaném vlivu výsledků vyšetření na změnu léčby. Mezi možné využití metody v této indikaci patří:

• a) určení lokalizace, rozsahu a tíže choroby v oblasti tenkého střeva,
• b) diagnostika zdroje krvácení u pacientů s krvácením do trávicího traktu z neurčeného zdroje,
• c) včasná identifikace oligosymptomatické formy Crohnovy choroby,
• d) identifikace časného relapsu a pooperační rekurence Crohnovy choroby,
• e) rozpoznání postižení tenkého střeva (tzn. Crohnovy choroby) u pacientů s indeterminovanou kolitidou,
• f) zhodnocení terapeutické odpovědi a porovnání účinnosti jednotlivých preparátů na hojení lézí v tenkém střevě.

Enteropatie z nesteroidních antiflogistik

Vysoká diagnostická výtěžnost kapslové endoskopie pro drobné a povrchové leze umožňuje její využití také v identifikaci endoskopických projevů enteropatie z nesteroidních antiflogistik.

Postižení tenkého střeva u nemocných užívajících NSAID je častější, než se dříve předpokládalo. Další studie by měly vzhledem k jejich relativně častému výskytu u jinak zdravých jedinců určit klinický význam především drobných ojedinělých lézí tenkého střeva^(12,13).

Enteropatie z nesteroidních antiflogistik patří do diferenciální diagnostiky především u nemocných se zjevným či okultním krvácením do GIT z neurčeného zdroje a nejasnou hypoproteinémií. Kapslová endoskopie představuje v současné době nejpřínosnější miniinvazivní vyšetřovací metodu k její identifikaci.

Celiakie

Senzitivita i specificita kapslové endoskopie pro identifikaci typických endoskopických znaků celiakie je vysoká^(14-16). Vzhledem ke klíčovému postavení histologického vyšetření v její diagnostice může být kapslová endoskopie použita především k identifikaci komplikací celiakie (lymfom, adenokarcinom, ulcerozní jejunoileitida, refrakterní sprue). Ačkoliv dosud nelze plošné nasazení kapslové endoskopie v pravidelné dispenzarizaci nemocných s celiakií jednoznačně doporučit (omezené literární údaje), vzhledem k minimální invazivitě, možnosti ambulantního provedení a vzhledem k vysoké shodě s histologickými nálezy ji považujeme v této indikaci za variantu klasické push enteroskopie (tato je indikována následně selektivně na základě nálezu kapslové endoskopie). Provedení kapslové endoskopie zvažujeme optimálně po 1 roce bezlepkové diety. V případě přetrvávání endoskopického nálezu atrofie sliznice tenkého střeva, eventuálně v případě suspektní komplikace, je poté indikováno provedení enteroskopického vyšetření (push eventuálně dvojbalonovou enteroskopií dle lokalizace nálezu) s opakovaným odběrem biopsií. Po dosažení klinické, laboratorní a endoskopické remise je vhodné vyšetření kapslovou endoskopií zopakovat za 5 let. U pacientů s refrakterní sprue doporučujeme zvažovat kontrolní vyšetření endoskopickou kapslí každý rok a provedení kontrolního histologického vyšetření vždy při podezření na komplikaci eventuálně jednou za 2 roky.

Pediatrické indikace

Kapslová endoskopie je bezpečná a velmi dobře tolerovaná metoda také u dětských pacientů. Nejčastější indikace kapslové endoskopie u dětí jsou podezření na Crohnovu chorobu tenkého střeva, krvácení do trávicího traktu z neurčeného zdroje a familiární střevní polypózy Vzhledem k potenciálnímu riziku obtížné pasáže kapsle přes pylorus a ileocekální chlopeň je vyšetření současnými typy endoskopických kapslí vyhrazeno pro děti od 10 let věku. Vyšetření mladších dětí je nutné posuzovat individuálně.

Kapslová enteroskopie není indikována u nejasných bolestí břicha (bez další symptomatologie a s normálními laboratorními nálezy), které zůstaly standardními vyšetřovacími metodami neobjasněny.

KONTRAINDIKACE

Pro vyšetření kapslovou endoskopií stejně jako pro další endoskopické vyšetřovací metody je podmínkou souhlas s vyšetřením (formou podepsání informovaného souhlasu s vyšetřením) daný svéprávnou a informovanou osobou (eventuálně zákonným zástupcem nezletilého či nesvéprávného pacienta). Bez tohoto souhlasu je provedení vyšetření absolutně kontraindikováno. Mezi další absolutní kontraindikace patří mechanický ileus, perforace trávicí trubice a těhotenství. Jako relativní kontraindikace můžeme označit stenózy a píštěle tenkého střeva, polykací obtíže, Zenkerův divertikl, divertikulózu tenkého střeva a celkově těžký klinický stav pacienta.

Při kapslové endoskopii nedochází k vzájemným interferencím s kardiostimulátory a implantabilními defibrilátory, proto není vyšetření u těchto nemocných kontraindikováno^(17-20).

KOMPLIKACE, JEJICH PREVENCE A ŘEŠENÍ

Závažné komplikace vyšetření kapslovou endoskopii jsou výjimečné a lze jim často úspěšně předcházet. Zásadní je identifikace rizikových skupin pacientů ještě před indikací vyšetření kapslovou endoskopii a jejich monitorování v průběhu vyšetření eventuelně modifikace vlastního vyšetření.

Technické komplikace vyšetření

V průběhu vyšetření může dojít k poruše systému kapslové endoskopie s výpadkem nahrávání či poruchou zpracování dat. Před polknutím endoskopické kapsle proto vždy ověřujeme spojení kapsle s datarekordérem (pravidelné blikání kontrolní diody datarekordéru) a funkci kapsle (pravidelné blikání osvětlovacích diod kapsle). Z většiny dostupných literárních údajů vyplývá, že nedochází k vzájemným interferencím s kardiostimulátory a implantabilními defibrilátory^(17-20). Přítomnost tohoto zařízení tedy není kontraindikací vyšetření, monitoraci pacienta v průběhu vyšetření však vždy zvažujeme.

Klinické komplikace vyšetření

Závažné klinické komplikace vyšetření (především retence kapsle) se vyskytují u 0,5-4% vyšetření.

Retence endoskopické kapsle je definována jako uvíznutí kapsle v gastrointestinálním traktu na dobu delší než dva týdny. Retenci je nutné odlišovat od lokálních abnormalit pasáže (RTA, regional transit abnormalities), které jsou definovány jako přetrvávání kapsle v jednom segmentu střeva nejméně 60 minut. Retence kapsle je většinou asymptomatická a nevyžaduje akutní intervenci. Diagnostikována je pomocí nativního RTG snímku břicha či skiaskopického vyšetření.

Před vlastním vyšetřením je vhodné vytipovat pacienty s vyšším rizikem retence (Crohnova choroba, tumory tenkého či tlustého střeva, postiradiační či ischemická enteritida, břišní operace v anamnéze, známá obstrukce či užívání nesteroidních antiflogistik v anamnéze). U všech těchto pacientů je vhodné provést před kapslovou endoskopii další vyšetření tenkého střeva (enteroklýza, CT či MRI enteroklýza) k vyloučení stenózy. Alternativou RTG vyšetření se měla stát u rizikových pacientů retenční kapsle (Patency Capsule™, Given Imaging). Výsledky použití byly však rozporuplné a dokonce bylo prezentováno několik případů obstrukce trávicí trubice tímto systémem. Retenční kapsle nové generace (Agile™ Patency Capsule, Given Imaging) by měla díky novému designu (speciální zátky na obou koncích kapsle umožňující časově řízený rozpad kapsle již 30 hodin po polknutí) tato rizika minimalizovat⁽²¹⁾. Vzhledem k nedostatečným literárním údajům nelze však, bohužel, prozatím toto zařízení doporučit jako náhradu RTG vyšetření (enteroklýzy, CT či MRI enteroklýzy). V případě kontraindikace vyšetření kapslovou endoskopii z důvodu stenózy tenkého střeva a při nediagnostickém nálezu na předchozím RTG vyšetření zvažujeme provedení invazivnějších endoskopických vyšetřovacích metod (dvojbalonové či intraoperační enteroskopie).

Při potvrzené retenci kapsle přicházejí v úvahu terapie endoskopická, chirurgická nebo konzervativní (medikamentózní ovlivnění stenózy). Gastroskopicky lze řešit situaci, kdy kapsle uvízne v orálnějších partiích traktu (porucha evakuace žaludku). V případě včasné identifikace takové komplikace (přetrvávání kapsle v oblasti žaludku ještě 2 hodiny po jejím polknutí při kontrole průběhu vyšetření pomocí prohlížeče) lze kapsli zavést do duodena endoskopicky S nebo bez využití převlečné trubice lze kapsli zavést do jícnu a duodena endoskopicky i u pacientů, kteří ji z různých důvodů (dysfagie, anatomické abnormality, Zenkerův divertikl) nejsou schopni polknout. Pokud dojde k retenci kapsle v distálnějších partiích gastrointestinálního traktu, je možné kapsli extrahovat dvojbalonovou enteroskopií⁽²²⁾ či jako poslední možnost chirurgicky. V určitých případech (Crohnova choroba, enteropatie z nesteroidních antiflogistik) je možné se pokusit o konzervativní řešení retence pomocí medikamentózní terapie (glukokortikosteroidy, biologická léčba, přerušení medikace nesteroidními antiflogistiky).

Další závažné komplikace vyšetření jako aspirace či rozpad retinované kapsle, mechanický ileus, nebo perforace gastrointestinálního traktu jsou raritní.

NÁVAZNOST DALŠÍCH VYŠETŘENÍ

Pracoviště provádějící kapslovou endoskopii musí samo provádět, nebo mít bezprostřední návaznost na pracoviště provádějící intraoperační a dvojbalonovou enteroskopii. Nezbytností je také těsná spolupráce s chirurgem.

EVIDENCE VEDLEJŠÍCH PŘÍHOD A KOMPLIKACÍ

Každá nestandardní situace (subjektivně vnímaná pacientem či objektivně zjistitelná) vzniklá v příčinné či časové souvislosti s endoskopickým vyšetřením musí být zaznamenána. Mezi závažné komplikace patří ty, které vyžadují zvláštní léčebný zákrok, hospitalizaci či prodloužení hospitalizace. Závažné komplikace vyžadují archivaci a statistické vyhodnocování.

POZNÁMKA

Kapslová enteroskopie představuje novou diagnostickou metodu, která byla do klinické praxe zavedena poměrně nedávno (2001) a neustále se rozvíjí. Dále probíhá shromažďování informací o metodice, klinické studie, upřesňují se indikace a kontraindikace. Lze tedy očekávat, že další pokrok medicínský i technický může v blízké době významně měnit tato doporučení.

Literatura

• 1. Rejchrt S, Drastich P, Kopáčova M, Tachecí I, Špičák J, Bureš J. Standard endoskopického vyšetření tenkého střeva diagnostickou kapslí. Čes Slov Gastroent a Hepatol 2004; 58: 24-27.
• 2. Rey JF, Ladas S, Alhassani A, Kuznetsov K. European Society of Gastrointestinal Endoscopy (ESGE). Video capsule endoscopy: update to guidelines. Endoscopy 2006; 38: 1047-1053.
• 3. Korman LY, Delvaux M, Gay G, Hagenmuller F, Keuchel M, Friedman S, Weinstein M, Shetzline M, Cave D, de Franchis R. Capsule endoscopy structured terminology (CEST): proposal of a standardized and structured terminology for reporting capsule endoscopy procedures. Endoscopy 2005; 37: 951-959.
• 4. Zuckerman GR, Prakash C, Askin MP, Lewis BS. AGA technical review on the evaluation and management of occult and obscure gastrointestinal bleeding. Gastroenterology 2000; 118: 201-221.
• 5. Schulmann K, Hollerbach S, Kraus K, Willert J, Vogel T, Moslein G, Pox C, Reiser M, Reinacher-Schick A, Schmiegel W. Feasibility and diagnostic utility of video capsule endoscopy for the detection of small bowel polyps in patients with hereditary polyposis syndromes. Am J Gastroenterol 2005; 100: 27-37.
• 6. Delvaux M, Fassler I, Gay G. Clinical usefulness of the endoscopic video capsule as the initial intestinal investigation in patients with obscure digestive bleeding: validation of a diagnostic strategy based on the patient outcome after 12 months. Endoscopy 2004; 36: 1067-1073.
• 7. Pennazio M, Santucci R, Rondonotti E, Abbiati C, Beccari G, Rossini FP, De Franchis R. Outcome of patients with obscure gastrointestinal bleeding after capsule endoscopy: report of 100 consecutive cases. Gastroenterology 2004; 126: 643-653.
• 8. Lewis BS, Eisen G, Friedman S. A Pooled Analysis to Evaluate Results of Capsule Endoscopy Trials. Endoscopy 2005; 37: 960-965.
• 9. Spigelman AD, Williams CB, Talbot IC, Domizio P, Phillips RK. Upper gastrointestinal cancer in patients with familial adenomatous polyposis. Lancet 1989;2:783-785.
• 10. Tacheci I, Rejchrt S, Drastich P, Lata J, Stehlík J, Novotný A, Spicak J, Dite P, Zavoral M, Lukas M, Bureš J. Capsule endoscopy - initial experience in the Czech Republic: A retrospective multi-centre study. Acta Endoscopica 2005; 35: 329-338.
• 11. Triester SL, Leighton JA, Gurudu SR, et al. A meta-analysis of capsule endoscopy (CE) compared to other modalities in patients with non-stricturing small bowel Crohn disease (NSCD) [abstract]. Am J Gastroenterol 2004; S271-S272.
• 12. Graham DY, Opekun AR, Willingham FF, Qureshi WA. Visible small-intestinal mucosal injury in chronic NSAID users. Clin Gastroenterol Hepatol 2005; 3: 55-59.
• 13. Goldstein JL, Eisen GM, Lewis B, Gralnek IM, Aisenberg J, Bhadra P, Berger MF. Small bowel mucosal injury is reduced in healthy subjects treated with celecoxib compared with ibuprofen plus omeprazole, as assessed by video capsule endoscopy. Aliment Pharmacol Ther 2007; 25: 1211-1222.
• 14. Petroniene R, Dubcenco E, Baker JP, Ottaway CA, Tang SJ, Zanati SA, Streutker CJ, Gardiner GW, Warren RE, Jeejeebhoy KN. Given capsule endoscopy in celiac disease: evaluation of diagnostic accuracy and interobserver agreement. Am J Gastroenterol 2005; 100: 685-694.
• 15. Murray JA, Brogan D, Van Dyke C, et al. Mapping the extent of untreated celiac disease with capsule enteroscopy Gastrointestinal Endosc 2004; 59: AB101.
• 16. Hopper AD, Sidhu R, Hurlstone DP, McAlindon ME, Sanders DS. Capsule endoscopy: An alternative to duodenal biopsy for the recognition of villous atrophy in coeliac disease? Dig Liver Dis 2007; 39: 140-145.
• 17. Pelargonio G, Dello Russo A, Pace M, Casella M, Lecca G, Riccioni ME, Bellocci F. Use of video capsule endoscopy in a patient with an implantable cardiac defibrillator. Europace 2006; 8: 1062-1063.
• 18. Payeras G, Piqueras J, Moreno VJ, Cabrera A, Me-nendez D, Jimenez R. Effects of capsule endoscopy on cardiac pacemakers. Endoscopy 2005; 37: 1181-1185.
• 19. Bandorski D, Diehl KL, Jaspersen D. Kapselendoskopie bei Herzschrittmacher-Patienten: Aktueller Stand in Deutschland. Z Gastroenterol 2005; 43: 715-718.
• 20. Leighton JA, Srivathsan K, Carey EJ, Sharma VK, Heigh RI, Post JK, Erickson PJ, Robinson SR, Bazzell JL, Fleischer DE. Safety of wireless capsule endoscopy in patients with implantable cardiac defibrillators. Am J Gastroenterol 2005; 100: 1728-1731.
• 21. Adler S, Infantolino A, Costamagna G, Leighton L, Herrerias J. Agile Patency System Eliminates Risk of Capsule Retention in Patients with Known Intestinal Strictures Who Undergo Capsule Endoscopy (CE). Gastrointest Endosc 2007; 65: AB318-AB318.
• 22. Rejchrt S, Kopáčova M, Tachecí I, Bureš J. Retrieval of retained wireless capsule endoscope from the ileum by means of push-and-pull enteroscopy using the double-balloon technique (double-balloon enteroscopy) in a patient with Crohn's disease. Folia Gastroenterol Hepatol 2006; 4: 33-37.

Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.

Výhody pro předplatitele

Výhody pro přihlášené