Nepřihlášený uživatel
přihlásit se / registrovat

Gastroenterologie
a hepatologie

Gastroenterology and Hepatology

Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2009; 63(4): 163-171.

Hodnocení časopisu Česká a slovenská gastroenterologie a hepatologie - splňuje předpoklady perspektivního časopisu pro autory?

Milan Kment1, Martina Hábová Orcid.org  

+ Pracoviště

Souhrn

SOUHRN

Kment M, Hábová M. Hodnocení časopisu Česká a slovenská gastroenterologie a hepatologie - splňuje předpoklady perspektivního časopisu pro autory?

Nedostatek původních příspěvků pro náš časopis vedl redakční radu k zamyšlení nad jeho příčinami a návrhy na zlepšení této situace. V současné době časopis Česká a slovenská gastroenterologie a hepatologie není uveden na běžně dostupném internetovém portálu PubMed/Medline, což představuje značné problémy pro autory i čtenáře, zvláště zahraniční. Výhodou této databáze je bezplatná dostupnost z každého internetového přístupu. Časopis je však in extenso uveden na svém internetovém vydání umožňující bezplatný přístup na adrese http:// www.csgh.info ke všem článkům. Ačkoliv od svého založení v roce 1947 časopis prošel řadou změn, do roku 1993 byl pod původním názvem Československá gastroenterologie a výživa na portálu PubMed/Medline uveden. Časopis je však indexován v databázi SCOPUS, upřednostňující evropské časopisy, přístup k ní je však placený a obtížnější. Časopis byl zařazen Radou vlády do Seznamu recenzovaných neimpaktovaných časopisů České republiky. Citační ukazatele jsou uvedeny v přiložených tabulkách a grafech.

Klíčová slova: impact faktor - databáze - SCOPUS - Medline - citační index.

POHLED VEDOUCÍHO REDAKTORA
CSGH 4/2009

Jednou z příčin malého o počtu příspěvků a nezájem o časopis je jeho zdánlivě nízký ohlas v zahraničí a nízká citovanost publikovaných prací. Chybějící impakt faktor pak neumožňuje kvalitní hodnocení v grantech českých i mezinárodních a také v publikacích požadovaných pro udělení vědeckého titulu PhD. (alespoň na některých vysokých školách, např. Karlově Univerzitě v Praze). Dalším důvodem může být i informations overloading způsobující ztrátu orientace nejen ve vlastním oboru, a konečně i přílišná koncentrace na materiální statky, které nám byly více než 40 let odpírány a s nimi spojený vznik nových problémů. To vše se může na nechuti k publikaci příspěvků projevit.

Protože náš časopis nevychází v angličtině podobně jako časopisy jiných zemí s vlastním, méně obvyklým jazykem, je nasnadě, že nemůže být detailně čten jinými autory než českými a slovenskými. Každý článek tohoto časopisu je však doprovázen souhrnem v angličtině a anglickými popisy grafů, tabulek a obrázků včetně instrukcí pro autory, takže obecná srozumitelnost a dostatek požadovaných informací je zaručen. Kromě toho články časopisu vycházejí in extenso na internetu a jsou volně k dosažení, což není obvyklé. Většinou je vyžadován placený přístup.

Velkým přínosem se jeví i významný krok výboru České gastroenterologické společnosti, který zajistil odběr časopisu svým členům jako součást členského příspěvku, a tak umožnil maximální možný přístup k aktuálním tématům.

Velkou a možná hlavní nevýhodou našeho časopisu je i skutečnost, že není uveden v současné nejrozšířenější medicínské internetové službě Pub Med/MEDLINE. Tento zdroj je pro získávání medicínských, resp. biomedicínských informací v současné době nejrozšířenější, protože je bezplatně dostupný z internetu z jakéhokoliv počítače. Jak bude uvedeno dále, časopis pod starým názvem Československá gastroenterologie a výživa v této databázi do roku 1993 uveden byl.

Portál NCBI s názvem Pub Med/Medline zahrnuje 5000 časopisů s medicínskou tematikou. Je přístupný z Entrez retrieval system. Byl vyvinut Národním centrem Biotechnologických informací (National Center for Biotechnology Information NCBI) a Národní lékařskou knihovnou v USA (National Library of Medicine NLM). Umožňuje volný přístup na MEDLINE, což je databáze NLM citací a abstraktů lékařství, veterinářství a preklinických oborů. Dále obstarává propojení k úplným textům, z nichž některé jsou zdarma. Pokud nejste připojeni k některému konsorciu - např. rámci vysoké školy, ČSAV nebo výzkumného ústavu - jsou některé články poskytovány za úplatu cca 10 - 20 USD za článek.

SCOPUS je jinou velkou databází. Jejím vydavatelem je ELSEVIER a je k disposici na webu za úplatu, není tedy volně přístupná. Náš časopis na ní uveden je, nevýhodou je ovšem placený přístup. Indexuje 15 800 recenzovaných časopisů vědeckého, technického, lékařského a sociálního zaměření. Vyhledávání ve SCOPUSu zahrnuje také vyhledávání v databázi Scirus, což je další produkt Elsevieru. Databáze Scopus pokrývá 16 500 recenzovaných časopisů od více než 4000 vydavatelů, obsahuje 18 milionů záznamů od roku 1996 a 75 % záznamů zahrnuje rovněž odkazy.

Jak jsme se však přesvědčili hledáním ve světových databázích Web of Science a SCOPUS, články publikované v našem časopisu citovány jsou a vzhledem k našemu jazyku poměrně často, a to i v časopisech s impakt faktorem. Význam našeho časopisu není tedy zanedbatelný a je třeba se pouze seznámit s jeho výstupy.

Detailní údaje o časopisech, které články z našeho časopisu citovaly v letech 2001 - 2009, jsou uvedeny v tabulce 1.

Zajímavé je, že z časopisů, které naše články citovaly, bylo 14 s impakt faktorem, někdy i značně vysokým (např. Annals of Surgery). Tabulka 2 uvádí, které články a ve kterých časopisech s impakt faktorem citují práce autorů našeho časopisu v období, kdy nesl název Česká a slovenská gastroenterologie a hepatologie, tj. od roku 2001 do současnosti. V tabulce 3 naopak vidíme články našich autorů v našem časopisu a kolikrát byly citovány.

Základní chybu bývalé a částečně ovšem i současné redakční rady a vydavatele, kterým je stále Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP), můžeme vidět především v opakované změně názvu časopisu a nedostatečném informování poskytovatele databáze o této změně. Bylo to ovšem v době kolem bouřlivého roku 1989, kdy převládalo opojení z provedení jakékoliv změny. V té době však ještě neexistoval internet a nikdo si neuvědomil, jaké katastrofální následky může mít prostá změna názvu časopisu. Tím došlo i ke změně "rodného" čísla časopisu, kterým je ISSN. Toto číslo je jedinečné a se zánikem časopisu nebo změnou názvu časopisu zaniká a také se přestává objevovat v databázích, pokud není poskytovatel informován a nevezme tuto informaci jako validní. Další nástupci tohoto časopisu jsou pak hodnoceni zvláš». Tedy, pokud určitý časopis již v databázi Web of Science (WoS) byl, nadále v ní i zůstal, jako tomu bylo v případě Vnitřního lékařství či Bratislavských lekárskych listov, které odolaly nutkavému volání po změně názvu v nové době.

CSGH 4/2009

Dřívější název Československá gastroenterologie a výživa byla do této databáze začleněna až do roku 1993. Časopis s novým názvem Česká a slovenská gastroenterologie v letech 1993 - 2000 a od roku 2000 Česká a slovenská gastroenterologie a hepatologie se již na tento portál nedostal. Jedním z důvodů byla změna ISSN i nedostatečná komunikace vydavatele s databází o změně názvu časopisu. Dalším důvodem byl možná i náhlý přísun velkého množství časopisů ze zemí postkomunistické Evropy a vznik nových časopisů (různé kvality), které přesytily trh. Hodnocení těchto nových časopisů a jejich výběr byly mimořádně obtížné. Naše redakce se pokusila dvakrát o zařazení do MEDLINE, resp. PubMed. Jednou neúspěšně, nyní po druhém pokusu čekáme na výsledek. Hodnocení provádí zvláštní komise Národní knihovny v USA dvakrát ročně. Na umístění časopisu na MEDLINE (Pub Med) není žádný nárok, nelze jej vyžadovat ani vyprosit. Hodnocení je tajné a výsledek nemá opravné možnosti. Lze žádat pouze dvakrát. Hodnocena je pouze kvalita článků a dodržování mezinárodních pravidel pro časopisy. Mezi nejdůležitější patří schválení etickou komisí a vyjádření autorů k finančním závazkům pro zvýšení kredibility publikace a minimalizaci střetu zájmů (tzv. financial disclosure). Tyto požadavky se dají snadno kontrolovat i v časopisu tištěném v jiném jazyce než v angličtině, a proto jsou také mimořádně přísně hodnoceny. Většinu z nich jsme splnili a jsou publikovány v inovovaných pokynech pro autory, které jsou zveřejňovány v každém čísle.

Rada vlády pro vědu a výzkum ČR, jejímž předsedou je premiér České republiky, se v roce 2008 rozhodla detailně zhodnotit vědecké časopisy vycházející v České republice. Časopisy, které odpovídají daným kritériím (souhrny v angličtině, recenze dvěma nezávislými odborníky a další), byly pak uveřejněny v Seznamu neimpaktovaných recenzovaných časopisů vycházejících v České republice. Opomenutím vydavatele ČLS JEP se tehdy do tohoto seznamu náš časopis nedostal. Ovšem již v letošním roce bylo toto nedopatření napraveno a vedoucí redaktor podal příslušnou žádost Radě vlády.

Dne 31. 3. 2009 byl uveřejněn updatovaný seznam časopisů, kde je zmíněn také časopis Česká a slovenská gastroenterologie a hepatologie.

Hlavní význam pro autory článků tkví především v tom, že v časopisu uveřejněném v tomto seznamu lze publikovat výsledky grantů.

V současné době je hlavní metodou hodnocení kvality publikace její citovanost, tedy její ohlas ve světě a použitelnost mimo oblast pisatele. Tímto hodnocením vědecké práce se zabývá scientometrie - vědecká nauka, která hledá objektivní měřítka pro vyjádření vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení kvality výzkumu jako celku. Vychází z myšlenek zakladatele scientometrie E. Garfielda, které razil v 50. letech minulého století. Spočívají v následujících zásadách: Každá důležitá práce je citována v dalších publikacích, dále: Nejdůležitějším zdrojem informací ve vědě jsou odborné časopisy, které přinášejí nejnovější výsledky bádání. Čím je práce významnější, tím častěji je citována, a konečně: 95 % významných vědeckých prací je publikováno nebo citováno v poměrně malém množství časopisů. E. Garfield stál rovněž u zrodu nejrozsáhlejší vědecké databáze - ISI Web of Science (ISI = institute for scientific informations), která existuje dodnes.

Citovanost je měřena různými indexy, jako je Hirschův index, impakt faktor a další. Základem je citační index používaný nejčastěji ve formě zkratky SCI (science citation index).

Dnes nejpoužívanějším indexem pro vyjádření významu publikace je její prezentace v časopisu s impakt faktorem (IF). IF je míra udávající, jak často je "průměrný článek" publikovaný v časopisu citován v určitém roce. Většina časopisů má IF nižší než 2. Za vysoký IF jsou považovány hodnoty nad 4, vyšší hodnoty jsou mimořádné. Z definice IF plyne, že čím více článků je z určitého časopisu citováno, tím dochází k narůstání hodnoty IF tohoto časopisu od nuly výše. Tím dochází k oddělení od časopisů, jejichž citovanost článků je nízká, případně žádná a IF mít nemohou, a proto jsou považovány za méně významné. Jedním z důvodů pro chybění IF může být i jazyk časopisu. Protože většina vědeckých časopisů je psána v angličtině, je zřejmé, že vědecká obec se bude svými články obracet k časopisům publikujícím v této univerzální jazykové skupině, tedy lingua franca dnešní doby - podobně jako dříve latina. Samozřejmě i články z těchto méně "luxusních" časopisů jsou citovány, ale v menší míře, takže svůj význam nepochybně mají. K těmto časopisům patří i náš časopis Česká a slovenská gastroenterologie a hepatologie.

POHLED INFORMATIKA

Pro úspěšné vydávání kvalitního odborného časopisu, který má být atraktivní pro budoucí publikující autory, je nezbytné pro vydavatele spolu s redakční radou splnit řadu administrativních formálních podmínek, které souvisejí nejen s platnou legislativou (tiskový zákon č. 40/2000 Sb.), ale i s dalšími klíčovými faktory, které vyplývají ze zásadní změny způsobu financování vědy a výzkumu od roku 2008 a jsou definovány Metodikou Rady vlády pro vědu a výzkum ČR pro každý kalendářní rok.

Pro posouzení a pro zhodnocení odborné kvality časopisu a v něm publikovaných článků se stále více v posledních letech prosazuje metoda s použitím tzv. citačních údajů - citačních ohlasů v jiných odborných českých a zahraničních časopisech - tedy, jak jsou publikované práce citovány (uváděny v referencích) jinými autory. Příslušný citační ohlas za časové období (obvykle 2 roky) je pak pro zjednodušení přepočítáván podle stanoveného vzorce a je vyjádřen číselným indikátorem, tzv. impakt faktorem (IF) časopisu. IF časopisu je proměnlivé, v každém kalendářním roce nabývá obvykle odlišných hodnot.

Časopis vydávaný v českém jazyce, který není excerptován v citační databázi "Web of Science (WoS)", a proto nemá nejběžněji udávaný "impakt faktor" z této databáze, zvyšuje svoji publikační atraktivitu splněním všech hodnotících kritérií, stanovených Metodikou Rady vlády pro vědu a výzkum ČR pro aktuální rok.

Které náležitosti by měl časopis splnit, aby se o něm dalo říci, že je odborně fundovaný, doma i mezinárodně uznávaný, úspěšný, hodnocený, a tím i zajímavý pro publikující autory? A jak se s tím vypořádal časopis Česká a slovenská gastroenterologie a hepatologie?

1. V prvé řadě musí vydavatel časopisu znát a řídit se Zákonem č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku (tiskový zákon). Který mimo jiné říká, že každý vydávaný časopis by měl být zaregistrován u Ministerstva kultury ČR - v tzv. evidenci periodického tisku, že povinností vydavatele je i pravidelné zasílání povinných výtisků příslušným institucím - dle tiskového zákona. Jak důležité může být splnění těchto dvou náležitostí, vyplývá i ze zápisů jednání Rady vlády pro vědu a výzkum ČR, ve kterých je zmínka o eventuálním zařazení těchto dvou kritérií pro budoucí Metodiku hodnocení či nehodnocení publikací. Vyhledáním v databázi evidence periodického tisku Ministerstva kultury ČR lze najít záznam, který dokladuje splnění této důležité legislativní povinnosti (viz http://www.mkcr.cz/scripts/modules/catalogue/search.php?catalogueID=1&lid=1).

2. Přidělení ISSN (International Standard Serials Numbering) je jednoznačný identifikátor titulu časopisu, které sice není povinné, avšak existence ISSN časopisu je jedno z kritérií pro možné hodnocení či nehodnocení článků v RIV (viz Kritéria vyřazení výsledků z RIV pro rok 2009 - http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=519201).

3. Evidence vydávaného časopisu v seznamu recenzovaných časopisů pro RIV od roku 2008 - není povinné. RIV = registr informací o výsledcích zpracovává Rada vlády pro vědu a výzkum ČR. Každá publikace - výsledek vědy a výzkumu, která je odevzdána do tohoto registru a projde velmi přísnými kritérii hodnocení, může přinést nemalé finanční dotace instituci autora a následně autorovi samotnému. Fakt, že časopis je zařazen do Seznamu českých neimpaktovaných recenzovaných časopisů, a tedy hodnocených časopisů pro RIV, může být pro autory také rozhodující a pro české vědce významná.

Dne 30. 4. 2009 byl zveřejněn aktualizovaný seznam časopisů (Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice 2009, ve kterém je uveden i náš časopis Česká a slovenská gastroenterologie a hepatologie. Přístupný je na adrese http://www.vyzkum.cz/storage/att/C7FAA90CA365090392A0F03BE57C664D/Seznam_2009_RVV_web.pdf

CSGH 4/2009

4. Publikované odborné články v odborném časopise musí být recenzované. Texty těchto článků jsou členěny podle obvyklé struktury vědecké práce (nejčastěji souhrn, anglický souhrn, klíčová slova, úvod, literární přehled, materiál a metody, výsledky, diskuse, závěr) s obvyklým způsobem citování zdrojů, eventuálně s poznámkovým aparátem a eventuálními ilustrativním obrazovým nebo grafickým materiálem.

Náš časopis si zachovává již po dlouhá léta vysoký standard obsahové i formální kvality článků, které splňují nároky na obvyklou strukturu vědecké práce. Jen pro zajímavost - náš časopis jako jeden z mála českých časopisů má i zahraničního distributora (viz tabulka - údaje převzaty z celosvětové databáze periodik Ulrichsweb):

CSGH 4/2009

5. Značnou výhodou je souběžné vydávání tištěné a elektronické verze časopisu. Pro autory pak elektronická verze skýtá možnost tzv. rychlého publikování článku - Publish Ahead of Print Feed nebo též On-line First. Od roku 1998 do roku 2004 byl časopis přístupný v elektronické verzi na serveru ČLS JEP. Webové stránky časopisu zpracovávalo Nakladatelské a tiskové středisko (NTS ČLS JEP) (http://nts.prolekare.cz/ cls/nts/casop/gastroenterologie/gastro.html). Nebyly vystaveny plné texty článků, ale pouze obsahy a krátké anotace, což se nám jevilo jako nedostačující. Také aktualizace stránek a výrobní proces se postupem zvyšujících se nároků na "rychlé publikování článků" stal málo efektivní a hledalo se jiné řešení.

V roce 2005 výběrovým řízením převzal časopis nový nakladatel - Galén. Časopis jeho zásluhou dostal novou tvář - nová obálka, nové rubriky i věcné členění, nové velmi pěkně graficky vytvořené webové stránky časopisu s přehlednou navigací. Spolupráce s nimi byla velmi dobrá a publikování článků v elektronické podobě velmi rychlé. V současné době došlo ke změně nakladatele, kterým se stává od roku 2010 Medica Healthworld, a.s. Vydavatelem časopisu zůstává nadále Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně.

Nejvýznamnějším bonusem našeho elektronického časopisu ve srovnání s ostatními je volný přístup k plným textům, což není obvyklé. V poslední době se totiž vydavatelé vracejí zpět k cestě placeného přístupu k článkům in extenso, protože volným publikováním článků na internetu docházelo k finanční újmě, což není naším cílem. Naopak, cílem je prezentovat kvalitní články našich autorů. Čím více a snadněji bude svět reprezentovaný dnes internetem o našich aktivitách informován, tím více se nám zpětnou vazbou vrací - např. formou tak žádané citovanosti. Není již dokonce ani na překážku český jazyk článků, nebo» v článcích jsou uvedeny anglické souhrny i anglické doprovodné texty. Navíc v současném světě automatizovaných počítačových překladačů se jazyková bariéra pomalu vytrácí. Překladače během jedné sekundy vytvoří okamžitý překlad celého plného textu z jednoho jazyka do druhého a i přes trochu kostrbaté a často velmi úsměvné výrazy podstatné informační sdělení textu zůstává srozumitelné. Příkladem je například volně dostupný překladač od Google - http:// translate.google.com/, ve kterém je zastoupeno 40 jazyků včetně českého jazyka.

To, že otevření se světu může být správnou cestou i pro české časopisy, dokladují úspěšné české časopisy s IF s převahou českých článků, které jsou nebo budou zařazeny do prestižní citační databáze Web of Science (např. Česká a slovenská neurologie, Československá psychologie, Acta chirurgiae orthopaedicae et traumatologiae Čechoslovaca - IF získá v roce 2010).

6. V případě vydávání odborného lékařského časopisu je podstatné zajištění excerptace a indexace článků z časopisu v mezinárodních a národních odborných databázích. Zařazení časopisu do odborné databáze podléhá přísným formálním a kvalitativním kritériím a posuzuje ji odborná komise. Obvykle je tato záležitost velmi zdlouhavá, v případě databáze Web of Science téměř nedosažitelná. Avšak právě pro tyto přísné a nesnadné podmínky je excerptovaný časopis v mezinárodní databázi vždy chápán odbornou domácí i zahraniční veřejností jako odborně fundovaný a kvalitní a v konečném důsledku se pak může u něj promítnout i zvýšená citovanost. Pro lékařství jsou důležité tyto bibliografické zdroje: Česká národní lékařská bibliografie - Bibliomedica - zpracovává Národní lékařská knihovna, EMBASE (tištěná forma pod názvem Excerpta Medica) - mezinárodní lékařská bibliografická databáze, zaměřená více na evropskou provenienci; z tohoto zdroje pak vychází i citační databáze Scopus, MEDLINE (tištěná forma Index Medicus) - mezinárodní lékařská bibliografická databáze se zaměřením na angloamerickou oblast, Web of Knowledge - citační databáze firmy Thompson, Scopus - citační databáze od firmy Elsevier. Zajistit, aby časopis s novým ISSN od roku 2000 byl znovu excerptován v českých i zahraničních odborných lékařských databázích tak, jak tomu bylo dřívějších letech, bylo a je pro redakční radu prioritním dlouhodobým úkolem. Uvědomovali jsme si, že pokud články nebudou zahrnuty v bibliografických odborných databázích, nebudou vyhledatelné a dostupné v rešerších pro domácí i zahraniční veřejnost. Nikdo o časopisu nebude vědět a články z časopisu budou "mrtvé", časopis bude sloužit pouze úzkému kruhu informovaných specialistů, články nebudou citovány a ani autoři nebudou mít zájem v časopisu publikovat. Bohužel získání této "výsady" není nijak snadné.

Zpracovatelé databází si stále více kladou náročnější obsahová, formální a další kritéria, které má časopis splnit, a nastavují velmi dlouhý a důkladný procesní a kontrolní postup, který je nakonec uzavřen konečným posouzením nezávislé odborné komise - často jen dvakrát za rok. Důvody k zavedení těchto kroků jsou nasnadě. V záplavě vznikajících odborných časopisů se musí oddělit "zrno od plev". Dalším negativním faktem byl náhlý přísun velkého množství časopisů různé kvality ze zemí postkomunistické Evropy, který přesytil trh. Dobrý odborný časopis musí prokázat nejen odbornou úroveň a dodržení formálních náležitostí publikovaných článků, což je samozřejmé, ale například také "složit záruky", že tato úroveň bude zachována i v budoucnu.

Zahrnutí časopisu pro excerptaci do České národní lékařské bibliografické databáze (Bibliographia Medica Čechoslovaca - BMČ) bylo pro redakční radu prvním krokem k prosazení nového časopisu do podvědomí domácí odborné veřejnosti. Časopis je zařazen do České národní lékařské databáze již od roku 2001 po současnost a jsou v ní zahrnuty všechny vycházející články z časopisu. (Celkem jsme nalezli k roku 2008 přes 1072 záznamů.) Vzhledem k tomu, že tato odborná lékařská databáze je v České republice jediná, naše další možnosti na domácím kolbišti byly vyčerpány. Databáze je volně přístupná ze stránek Národní lékařské knihovny ČR - http://195.113.87.237/bmc/.

Základní bibliografické zahraniční databáze pro lékařské obory jsou databáze MEDLINE a EMBASE.

MEDLINE (Medical Literature Analysis and Retrieval System Online) je jedním z nejdůležitějších a nejvíce využívaným zdrojů informací v lékařství. Databáze MEDLINE Národní lékařské knihovny USA v Bethesdě obsahuje přes 16 milionu záznamů od roku 1966 do současnosti. Zaměřuje se na problematiku obecné medicíny, biologie a biomedicínských oborů. Obsahuje citace s abstrakty a mnohdy s plnými texty celosvětové lékařské literatury z více než z 5200 odborných časopisů z USA a dalších 80 zemí v 37 jazycích. Roční přírůstek činí přes 670 000 záznamů. Pro zpracování článků se soustřeďuje na časopisy především z anglo-americké oblasti. V procentuálním vyjádření je geografické zastoupení časopisů v MEDLINE cca 60% ve prospěch anglo-americké oblasti a 40% pro Evropu a ostatní svět. Některé přístupy k plným textům jsou zdarma, některé jsou předplaceny z konsorcií v ČR (účastníky jsou vysoké školy, Akademie věd ČR a knihovny ČR), některé jsou poskytovány za úplatu. Ceny se pohybují cca 10-20 USD za článek, ale mohou být i vyšší. Nejznámější a nejvíce používaný lékaři je volný webový přístup k této databázi tzv. PubMed - http://www.ncbi.nlm.nih.gov/ pubmed/. Existuje však řada i jiných poskytovatelů databáze MEDLINE, jako např. firma OVID nebo EBSCO, MEDSCAPE a další.

EMBASE (Excerpta Medica Database) vznikla v roce 1974, kdy byla založena společnost Elsevier.

Mezi odbornou lékařskou veřejností je dosti opomíjena nejen proto, že není tak známá, ale i proto, že k ní není volný přístup. Přístup k databázi je placený. Jedná se o bibliografickou databázi, která obsahuje přibližně 9 milionů záznamů. Ročně přibývá dalších 600 000 záznamů článků z přibližně 4800 odborných časopisů, které pocházejí ze 70 zemí světa, publikovaných ve 30 jazycích. Přibližně 80 % záznamů obsahuje také autorská abstrakta. EMBASE bývá často označována za nejaktuálnější biomedicínskou databázi. K tomuto superlativu vede fakt, že originální článek z časopisu je do databáze zpracován v průměru do 10 pracovních dnů ode dne vydání časopisu. Zaměřuje se na časopisy, které se zabývají všemi obory medicíny (včetně příbuzných oborů: farmacie, základní biologický výzkum, management ve zdravotnictví, drogová závislost, biomedicínské inženýrství a zdravotnická technika). Pro zpracování článků se soustřeďuje na časopisy především z evropské oblasti, ale také z Afriky a Asie. V procentuálním vyjádření je geografické pokrytí časopisů v EMBASE cca 57% ve prospěch evropských a ostatních oblastí a 33% USA. Přes 45 % článků je zcela unikátních. Obsahuje také přístupy k plným textům článků. Časopisy, které jsou excerptovány do databáze EMBASE, jsou indexovány i v důležité citační databázi SCOPUS.

Obě zahraniční základní lékařské databáze EMBASE a MEDLINE se vzájemně doplňují, každá z nich obsahuje unikátní záznamy. Rozhodně se vyplatí mít časopis zařazen alespoň v jedné z nich, nejlépe však v obou. Rozdíly mezi databázi MEDLINE a EMBASE jsou ve stručnosti v odlišném oborovém záběru, v odlišném geografickém pokrytí zdrojů a v rychlosti aktualizace.

Náš časopis je do databáze EMBASE zařazen od roku 2001. Článků z našeho časopisu, které jsme v ní vyhledali od roku 2001 do roku 2009, bylo celkem 268.

7. Citovanost článků z časopisu ostatními autory v jiných časopisech a hodnota IF časopisu jako ukazatel odborné kvality publikovaných prací a časopisu samého.

Otcem metody citačního indexu - sledování citovanosti článků jinými autory - je již výše zmíněný Eugen Garfield, který v roce 1958 založil ve Philadelphii Institute of Scientific Information (ISI). Jeho myšlenka zabývat se citovanými prameny ve vědeckých pracích - analyzovat je a vyhodnocovat - vyústila v roce 1961 vytvořením experimentální databáze Genetic Citation Index s použitím citačního indexování a později i databáze Science Citation Index a Social Science Citation Index. V současné době jsou obě tyto databáze součástí produktu Web of Science a sloučeny pod názvem Journal Citation Report, ve kterém jsou zveřejněny platné hodnoty IF.

Míra citovanost je pro zjednodušení vyjádřena číselnou hodnotou - impakt faktorem. Impact Factor - "faktor vlivu" - průměrný počet citací na jeden článek vydaný v předchozích dvou letech.

CSGH 4/2009

Příklad: 100 článků bylo publikováno v časopisu v letech 2004-2005 a citováno 1000× v roce 2006. Hodnota impakt faktoru je 1000/100 = 10. Většina časopisů má impakt faktor nižší než 2. Za vysoký impakt faktor jsou považovány hodnoty nad 4. Impakt faktor vyšší než 10 je považován za přímo "hvězdný".

Avšak publikovaná zpráva „Citation Statistics, a report from the International Mathematical union in cooperation with the International Council of Industrial and Applied Mathematics (ICIAM) and the Institute of Mathematical Statistics“ autorů Roberta Adlera, Johna Ewinga a Petera Taylora (http:// www.mathunion.org/fileadmin/IMU/Report/CitationStatistics.pdf) z roku 2008 na příkladech ukazuje, že indikátory typu IF jsou daleko více fetiší moderní doby než skutečnými indikátory vědecké kvality, pokud jsou nesprávně chápány, vykládány a používány či doslova zneužívány.

Jakých omylů při posuzování či porovnání se dopouštíme? IF je statistický průměr, srovnávat časopisy jen podle IF je obdobné jako porovnávat lidi podle váhy. IF časopisu není IF článku. Nepočítá se s proměnlivostí IF, například základní a "čisté" vědní obory mají vyšší hodnotu IF než specializované a aplikované, výši IF může ovlivnit i průměrný počet autorů, výše IF může být závislá i na typu časopisu i článku (krátké sdělení versus lékařská studie - lékařské studie se citují po delší čas, a tím se zvyšuje IF), výši IF může ovlivnit i velikost časopisu (počet publikovaných článků) či frekvence vydávání časopisu atd.

Navíc domněnka, že pokud není časopis nalezen v nejběžněji používaném zdroji pro vyhledávání IF (Web of Science - databáze Journal Citation Report), že IF časopis nemá, je samozřejmě absurdní. Podle výše uvedeného vzorce a s pracným dohledáním potřebných dat, lze výpočet IF provést u jakéhokoliv časopisu. Příkladem může být ukončený projekt "Informační charakteristiky vývoje lékařské vědy a výzkumu (identifikace parametrů, tvorba databáze, vytvoření nástroje srovnávání)" Národní lékařské knihovny, řešený od roku 2001, která využila data z České národní lékařské databáze, obohatila bibliografické záznamy článků o uváděné reference autorů, a tím vytvořila možnost vytváření českého Citační rejstříku i hodnot IF u českých časopisů, hodnoty IF byly však velmi nízké (malý počet záznamů).

Problematický způsob srovnávání hodnot IF časopisů z různých oborů si uvědomila i Rada vlády pro vědu a výzkum ČR a pro publikace s IF v RIV stanovila výpočet bodů, který nepracuje s hodnotou IF, ale pracuje s vědním oborem časopisu, počtem časopisů v oboru a pořadím podle hodnoty IF (viz - http://www.lf3.cuni.cz/cs/pracoviste/svi/hodnoceni/vypocet_bodu.html).

Z předchozího textu však vyplývá, jak zavádějící může být hodnocení podle IF a pevně doufáme, že i grantové agentury se přizpůsobí postupně měnícímu se trendu v chápání IF a že zatím chybějící IF časopisu bude pro budoucí autory méně rozhodující. Nicméně zatím je hodnocení IF nezastupitelné.

S citačními ohlasy je ovšem skutečnost jiná. Časopis si postupně buduje ztracenou pozici na mezinárodním poli. Pro vyhledávání citačních ohlasů se obvykle využívají dvě citační databáze: Web of Science (WoS) s převahou anglo-amerických zdrojů a Scopus s převahou evropských zdrojů. V databázi Web of Science se časopis od roku 2000 prozatím nepromítá. Může to souviset s tím, že časopis se stále nedostal do databáze MEDLINE.

Avšak excerptace článků z našeho časopisu v databázi EMBASE, a tím následně i v citační databázi Scopus se odrazila i v počtu citací našich článků z časopisů, a to i v časopisech s IF.

Počet článků v citační databázi Scopus z našeho časopisu, které jsme vyhledali k 25. 5. 2009, byl 273. Celkový počet citací byl 73. Význam našeho časopisu není tedy zanedbatelný a jen je třeba se pouze seznámit s jeho výstupy.

ZÁVĚR
CSGH 4/2009

V závěrečném shrnutí lze konstatovat, že se redakční radě podařilo postupně pro časopis vydobýt dobré postavení mezi konkurenčními časopisy doma i prosadit se v zahraničí, přestože v roce 2000 začínal od nuly. Podařilo se splnit téměř všechna kritéria, která jsou pro publikující autory důležitá a připravit jim takové podmínky, aby měli motivaci a důvod uveřejňovat články také v tomto časopisu. Nyní záleží jen na autorech samotných, zda a jaké články budou v tomto časopisu uveřejňovat. Chceme proto zakončit výzvou ke všem minulým, současným i budoucím autorům: Pište svá pozorování, kazuistiky, názory, souhrnné články i výsledky svých prací, by» je uplatňujete v zahraničních časopisech. Dokud nebudou všichni lékaři schopni číst a publikovat v angličtině, zůstává domácí časopis hlavním zdrojem informací i vzájemného kontaktu. Rozdělte se se svými kolegy o své názory na publikované články, metody, léky nebo financování zdravotnictví. Nezapomínejte - litera scripta manet.

O tom, že pozitivní dojem a důvěru nesdílíme sami, svědčí i grafické znázornění na obrázku 1, které bylo analyticky zpracováno z databáze SCOPUS - ve kterém je zobrazena časopis ČSGH s porovnáním IF českého časopisu Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie - parametr Trend Line. Pro upřesnění - časopis ČHGS má od roku ve Scopusu 273 záznamů, ČSNN - 672 záznamů, přesto křivka citovanosti časopisu ČSGH má spíše stoupající tendenci. Je tedy zřetelné, že veškeré inovační kroky a změny, které byly redakční radou provedeny, byly konstruktivní a prospěšné.

LITERATURA
  • 1. Adler R, Ewing J, Taylor P. Citation Statistics: A report from the International Mathematical Union (IMU) in cooperation with the International Council of Industrial and Applied Mathematics (ICIAM) and the Institute of Mathematical Statistics (IMS) [online] IMU, ICIAM, IMS, 2008; dostupný z www: http://www.mathunion.org/fileadmin/IMU/Report/CitationStatistics.pdf
  • 2. Musil V. Databáze Web of Science a Journal citation report - výtah ze semináře SCI a impakt faktor - fakta, přehled. Vita Nostra Servis 2006; 2: 9-15.
  • 3. Ráb P, Laiblová-Kadlecová I. Evaluace vědeckého výkonu založená na citačních statistikách čili Inpakt Faktor - dobrý sluha, ale zlý pán. In: INFORUM 2009: 15. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 27.-29. května 2009 [online]. Praha: Albertina icome Praha 2009; dostupný z www: http://www.inforum.cz/sbornik/. ISSN 1801-2213.

Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.

Výhody pro předplatitele

Výhody pro přihlášené

Kreditovaný autodidaktický test