Nepřihlášený uživatel
přihlásit se / registrovat

Gastroenterologie
a hepatologie

Gastroenterology and Hepatology

Gastroent Hepatol 2015; 69(5): 437–440. doi:10.14735/amgh2015437.

Screeningové kolonoskopie u seniorů starších 70 let

Ivana Mikoviny Kajzrlíková Orcid.org  1, Josef Chalupa Orcid.org  2, Jan Kuchař Orcid.org  3, Jiří Platoš Orcid.org  3, Pavel Řeha Orcid.org  3, Petr Vítek4,5

+ Pracoviště

Souhrn

Doporučovaný věk pro zahájení kolonoskopického screeningu je pro populaci s průměrným rizikem 50–55 let, není ale stanoven žádný horní věkový limit. Přestože prevalence neoplastických lézí s věkem stoupá, očekávaná délka života a s ní i výtěžnost screeningových vyšetření se snižuje. Cílem naší studie bylo porovnat výsledky screeningových kolonoskopií v populaci seniorů starších 70 let s mladší populací. Metodika: Srovnávali jsme data ze screeningových kolonoskopií provedených od ledna 2012 do listopadu 2014 u seniorů starších 70 let věku včetně s mladšími jedinci, ke statistickému hodnocení byl použit chí-kvadrát test. Výsledky: Ve sledovaném období bylo provedeno celkem 1 240 screeningových kolonoskopií, z toho 239 u pacientů nad 70 let věku a 1 001 ve skupině pod 70 let. Polyp detection rate i adenoma detection rate byly v obou skupinách srovnatelné. Ve skupině seniorů nad 70 let bylo významně více pokročilých neoplazií a karcinomů, intubace céka pak byla významně nižší. V obou skupinách nebyly zaznamenány komplikace. Závěry: Screeningové kolonoskopie v populaci seniorů nad 70 let byly v naší studii bezpečné. U této věkové skupiny byla zjištěna vyšší detekce pokročilých neoplazií, ovšem nižší podíl úplných vyšetření.

Klíčová slova

koloskopie, komplikace, neoplazie, screening, senioři

Úvod

Doporučovaný věk pro zahájení kolonoskopického screeningu je pro populaci s průměrným rizikem 50–55 let, není ale stanoven žádný horní věkový limit. Pokrytí cílové populace screeningem je v současnosti pouze 25 % (údaje z roku 2012) a mnoho pacientů je oslovováno k zahájení screeningu kolorektálního karcinomu v pokročilém věku [1,2]. Tento trend je patrný i v ostatních vyspělých zemích [3].
Podíl seniorů v populaci neustále narůstá. Pro ČR je pro rok 2020 predikováno přes 2 mil. obyvatel starších 65 let, pro rok 2060 už více než 3 mil. obyvatel nad 65 let věku, z toho více než třetina bude mít nad 80 let [4]. S rostoucím počtem seniorů v populaci roste i počet seniorů podstupujících invazivní lékařské zákroky včetně kolonoskopie.
Přestože prevalence neoplastických lézí s věkem stoupá, očekávaná délka života a s ní i výtěžnost screeningových vyšetření se snižuje. U jedince v produktivním věku je jasný benefit nálezu i odstranění neoplazie, ovšem v seniorském věku, kde je délka dožití již výrazně limitována, je tento benefit otazný a velmi individuální. Zde se již dostávají do popředí nejen rizika kolonoskopického vyšetření, ale i rizika endoskopického či operačního řešení případné nalezené neoplazie.
Cílem naší studie bylo porovnat výsledky screeningových kolonoskopií v populaci seniorů nad 70 let včetně s mladší populací.

Metodika

Data ze všech kolonoskopických vyšetření jsou na našem oddělení v Nemocnici ve Frýdku-Místku vkládána do databáze v tabulce MS Excel. Hlavními součástmi databáze jsou epidemiologická data pacienta (pohlaví, věk, protidestičková a antikoagulační medikace, rodinná anamnéza kolorektálního karcinomu), údaje o endoskopickém vyšetření (typ výkonu, indikace, sedace, příprava, dosažení céka a terminálního ilea, počet lézí), histologie a záznam komplikací. V naší studii jsme srovnávali data ze screeningových kolonoskopií provedených od ledna 2012 do listopadu 2014 u seniorů nad 70 let věku včetně s mladšími jedinci. Ke statistickému zhodnocení byl použit chí-kvadrát test. Pokročilý adenom byl definován jako adenom > 10 mm a/nebo s vilózní komponentou a/nebo s těžkou dysplazií. Nedostatečná příprava byla hodnocena jako stupeň C a D [5].

Výsledky

V období leden 2012 až listopad 2014 bylo v Nemocnici ve Frýdku-Místku provedeno celkem 1 240 screeningových kolonoskopií (630 mužů, 610 žen), 1 001 vyšetření u pacientů do 70 let a 239 u pacientů nad 70 let včetně (111 mužů, 128 žen), z toho 35 v populaci nad 80 let včetně (14 mužů, 21 žen). Nejstaršímu pacientovi vyšetřenému z indikace screeningu bylo 86 let.
Indikace vyšetření z důvodu pozitivního testu na okultní krvácení převažovaly nad primárními screeningovými kolonoskopiemi a tento trend byl výraznější se vzrůstajícím věkem (tab. 1).
Hlavním cílem studie bylo porovnat výsledky screeningových kolonoskopií v populaci seniorů nad 70 let včetně s mladší populací. Polyp detection rate (PDR) i adenoma detection rate (ADR) byly v obou skupinách srovnatelné. Ve skupině seniorů bylo významně více pokročilých neoplazií (pokročilý adenom/karcinom, 23 vs. 15 %) a karcinomů (3 vs. 1 %), intubace céka byla významně nižší (93 vs. 97 %). U skupiny seniorů jsme rovněž zjistili trend k vyššímu výskytu nedostatečné střevní přípravy (7 vs. 5 %), tento však nedosáhl statistické významnosti (tab. 2). V obou skupinách nebyly zaznamenány komplikace.
Vedlejším cílem studie bylo porovnat charakteristiky a výsledky kolonoskopických vyšetření provedených u seniorů nad 70 let včetně z indikace screeningu s vyšetřeními ze všech ostatních indikací – těch bylo za sledované období 1 087. Senioři vyšetřovaní z indikace screeningu byli celkově mladší, v menší míře užívali antiagregační a antikoagulační terapii, což by mohlo nepřímo vypovídat o jejich komorbiditách, bylo zde vyšší procento dosažení céka a nižší procento nedostatečně připravených pacientů (tab. 3).

Diskuze

V naší studii jsme srovnávali výsledky screeningových kolonoskopií v populaci seniorů nad 70 let s mladší populací. Prevalence neoplastických lézí, zejména pokročilých adenomů a karcinomů, stoupá s rostoucím věkem, ovšem očekávaná délka života a s ní i výtěžnost screeningových vyšetření se snižuje. Na vyšším počtu neoplastických lézí u seniorů se kromě samotného vysokého věku podílí i vyšší prevalence onemocnění, u kterých je také mimo jiné i vyšší riziko kolorektálních neoplazií, jako je ischemická choroba srdeční nebo diabetes mellitus [6–8].
Některé menší studie sice neprokázaly v seniorské populaci více komplikací, ale práce Ma z roku 2007 potvrdila vyšší riziko kardiovaskulárních komplikací, i když byly seniorům podávány nižší dávky sedativ. Metaanalýza Daye z roku 2011 potvrdila více všech komplikací včetně krvácení a perforací [9–11]. Ve zmiňované metaanalýze bylo celkových komplikací 26/1 000 vyšetřených seniorů nad 65 let a téměř 35/1 000 vyšetřených seniorů nad 80 let. Nejvíce seniory ohrožovaly komplikace kardiopulmonální, v 19 % u seniorů nad 65 let a v 29 % u seniorů nad 80 let [11].
Na našem pracovišti nebyly ve sledovaném období zaznamenány žádné komplikace screeningové kolonoskopie. Komplikace při diagnostické či screeningové kolonoskopii jsou obecně málo časté a k určení jejich četnosti by bylo zapotřebí daleko většího vzorku populace.
U seniorů se také častěji setkáváme s nedostatečnou střevní přípravou. Dle zmiňované metaanalýzy byla suboptimální střevní příprava přítomna u téměř 19 % vyšetřovaných nad 65 let věku. Za horší střevní přípravu jsou odpovědné fyziologické změny související se stářím, jako je pomalejší střevní pasáž, vyšší incidence obstipace i nižší příjem tekutin a absence pocitu žízně [11]. S horší střevní přípravou souvisí i vyšší procento neúplných kolonoskopií mezi seniory, Day ve své práci udával 84 % úplných kolonoskopií u pacientů nad 65 i nad 80 let [11]. Lukens v roce 2002 publikoval 90 % úplných kolonoskopií u seniorů nad 80 let [12]. Dalším důvodem neúplných kolonoskopií je kromě horší střevní přípravy i vyšší technická náročnost vyšetření, ať z důvodu divertikulózy, adhezí po prodělaných operacích nebo pro nemožnost podaní vyšších dávek sedativ.
Dalším specifikem vyšetřování seniorů jsou logistické problémy s přepravou starších pacientů a nutnost provádět některá vyšetření z důvodů snížené mobility a spolupráce za hospitalizace. Důležitým aspektem jsou i možné problémy s podpisem informovaného souhlasu u pacientů s poruchou kognitivních funkcí [3].
V ČR i v ostatních vyspělých zemích je patrný trend, kdy jsou ke screeningovým vyšetřením zváni i pacienti v pokročilém věku. Problémem je, že nejsou k dispozici doporučení pro horní věkový limit, kdy již pacient ze screeningu neprofituje. Jediná instituce, která věkový limit do svých doporučení zahrnula, je US Preventive Services Task Force, která u pacientů od 79 do 85 let nedoporučuje rutinní screening s tím, že vyšetření mohou podstoupit individuálně vybraní pacienti, kteří by z něho mohli profitovat, a nad 85 let nedoporučuje žádný screening [13].
V ČR bylo v lednu 2014 zahájeno adresné zvaní pacientů ke screeningu kolorektálního karcinomu společně s nádory prsu a děložního hrdla, které je omezeno věkovým limitem 70 let. Zvaní je realizováno na straně zdravotních pojišťoven s využitím jejich stávajících databází a informačních systémů [1]. Mimo adresné zvaní jsou v praxi běžně ke screeningu kolorektálního karcinomu indikováni i starší pacienti. V našem souboru tvořili senioři nad 70 let věku přibližně pětinu všech screeningových kolonoskopií, nejstaršímu pacientovi vyšetřenému z této indikace bylo 86 let.
Při zvažování rizik a benefitů u konkrétních pacientů můžeme vycházet z matematických modelů růstu polypů ukazujících, že k tomu, aby se léze pod 5 mm zvětšila na 10 mm, je zapotřebí 2–3 let a k tomu, aby dále rostla až do případného karcinomu, je potřeba dalších 2–5 let [14,15]. Studie, kdy byly radiologicky sledováni pacienti s ponechanými adenomy > 1 cm, ukazují, že riziko vzniku karcinomu je 2,5 % za 5 let, 8 % za 10 let a 24 % za 20 let [16].
Je také třeba vyšetřit daleko více seniorů, abychom zabránili úmrtí na kolorektální karcinom. K tomu, abychom zabránili jednomu úmrtí na kolorektální karcinom, je třeba vyšetřit 227 mužů a 140 žen ve věku 80–84 let a pouze 61–63 kontrol ve věku 50–54 let [17]. I prodloužení života po absolvování screeningové kolonoskopie je u seniora nad 80 let téměř šestkrát nižší než u jedince mezi 50. a 54. rokem [15].

Závěry

Screeningové kolonoskopie v populaci seniorů starších 70 let byly v naší studii bezpečné. V této skupině jsme zachytili vyšší výskyt pokročilých neoplazií, ovšem nižší podíl úplných vyšetření.
Kritéria pro horní věkový limit účastníků screeningu kolorektálního karcinomu nejsou v současnosti k dispozici. Screeningová kolonoskopie může být u seniorů bezpečná a mít benefit, pokud budou indikováni k vyšetření po pečlivém individuálním zhodnocení. U každého seniora bychom měli zvážit věk kalendářní i biologický, funkční zdatnost, komorbidity, psychický i sociální stav.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study.
 
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE „uniform requirements“ for biomedical papers.

Doručeno/Submitted: 25. 8. 2015
Přijato/Accepted: 28. 9. 2015
 
MUDr. Ivana Mikoviny Kajzrlíková, Ph.D.
Beskydské Gastrocentrum
Interní oddělení
Nemocnice ve Frýdku-Místku, p. o.
El. Krásnohorské 321
738 01 Frýdek-Místek
kajzrlikova@kolonoskopie.cz
 




Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.

Výhody pro předplatitele

Výhody pro přihlášené

Literatura

1. Dušek L, Májek O, Suchánek Š et al. Screening kolorektálního karcinomu v ČR po zavedení adresného zvaní – dosavadní výsledky dle dostupných dat. Gastroent Hepatol 2014; 68 (5): 401–407. doi: 10.14735/amgh2014401.
2. Král N, Seifert B, Suchánek Š et a. Přístup populace ke screeningu kolorektálního karcinomu v České republice. Epidemiol Mikrobiol Imunol 2015; 64 (1): 41–46.
3. Lin OS. Performing colonoscopy in elderly and very elderly patients: Risks, costs and benefits. World J Gastrointest Endosc 2014; 6 (6): 220–226. doi: 10.4253/wjge.v6.i6.220.
4. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Zdravotnická ročenka České republiky 2006. Praha: ÚZIS ČR 2007.
5. Vepřeková G, Suchánek Š, Martínek J et al. Příprava střeva ke kolonoskopii. Gastroent Hepatol 2012; 66 (1): 55–62.
6. Kelsen D, Daly J, Kern S et al. Environmental and lifestyle issues in colorectal cancer. In: Principles and practice of gastrointestinal oncology. Philadelphia: Lippinscott Williams and Wilkins 2008: 511–521.
7. Chan AO, Jim MH, Lam KF et al. Prevalence of colorectal neoplasm among patients with newly diagnosed coronary artery disease. JAMA 2007; 298 (12): 1412–1419.
8. Suchánek Š, Májek O, Grega T et al. Cílený screening kolorektálního karcinomu u diabetiků 2. typu a osob s vysokým kardiovaskulárním rizikem – první průběžné výsledky multicentrické prospektivní studie. Gastroent Hepatol 2014; 68 (5): 411–416. doi: 10.14735/amgh2014411.
9. DiPrima R, Barkin J, Blinder M et al. Age as a risk factor in colonoscopy: fact versus fiction. Am J Gastroenterol 1988; 83 (2): 123–125.
10. Ma W, Mahadewa S, Kunanayagam S et al. Colonoscopy in elderly Asians: a prospective evaluation in routine clinical practice. J Dig Dis 2007; 8 (2): 77–81.
11. Day LW, Kwon A, Inadomi JM et al. Adverse events in older patients undergoing colonoscopy: a systematic review and meta-analysis. Gastrointest Endosc 2011; 74 (4): 885–896. doi: 10.1016/j.gie.2011.06.023.
12. Lukens FJ, Loeb DS, Machicao VI et al. Colonoscopy in octogenarians: a prospective outpatient study. Am J Gastroenterol 2002; 97 (7): 1722–1725.
13. U.S. Preventive Services Task Force. Screening for colorectal cancer: U.S. Preventive Services Task Force recommendation statement. Ann Intern Med 2008; 149 (9): 627–637.
14. Carroll RL, Klein M. How often should patients be sigmoidoscoped? A mathematical perspective. Prev Med 1980; 9 (6): 741–746.
15. Lin OS, Kozarek RA, Schembre DB et al. Screening colonoscopy in very elderly patients: prevalence of neoplasia and estimated impact on life expectancy. JAMA 2006; 295 (20): 2357–2365.
16. Stryker SJ, Wolff BG, Culp CE et al. Natural history of untreated colonic polyps. Gastroenterology 1987; 93 (5): 1009–1013.
17. Ko CW, Sonnenberg A. Comparing risks and benefits of colorectal cancer screening in elderly patients. Gastroenterology 2005; 129 (4): 1163–1170.

Kreditovaný autodidaktický test