Nepřihlášený uživatel
přihlásit se / registrovat

Gastroenterologie
a hepatologie

Gastroenterology and Hepatology

Gastroent Hepatol 2020; 74(2): 111–115. doi:10.14735/amgh2020111.

Infekcie u pacientov hospitalizovaných s pokročilým chronickým ochorením pečene (cirhóza) – skúsenosti jedného centra

Natalia Bystrianska1, Ľubomír Skladaný Orcid.org  , Svetlana Adamcová-Selčanová2, Tomáš Koller Orcid.org  3, Daniela Janceková 2, Jana Vnenčáková 2

+ Pracoviště

Souhrn

Úvod: Cirhóza pečene (ACLD – advanced chronic liver disease) navodzuje stav imunitného deficitu, ktorý vedie k zvýšenému riziku bakteriálnych infekcií, ich následkov a mortality. Ciele: Zistiť v kohorte pacientov hospitalizovaných s ACLD výskyt infekcií, ich súvislosti a vplyv na klinické výsledky. Metodika: Retrospektívna analýza Registra podľa databázy nemocničného informačného systému (CareCenter Copyright 2000, CGM verzia 3.19.1) u pacientov s ACLD hospitalizovaných na HEGITO (Hepatologické, gastroenterologické a transplantačné oddelenie) medzi júlom 2014 a septembrom 2016. Vstupné kritériá: 1. ACLD, 2. hospitalizácia na HEGITO, 3. informovaný súhlas. Vylúčili sme pacientov s malignitou, po transplantácii pečene a s implantovaným peritoneálnym katéterom za účelom liečby ascitu. Zaznamenávali sme demografické údaje, typ infekcie, kultivačný záchyt, pôvodcov infekcií, výskyt baktérií odolných voči viacerým liečivám (MDR – multi drug resistant), mortalita počas hospitalizácie. Výsledky: V sledovanom intervale sme identifikovali 400 pacientov, podľa preddefinovaných kritérií vylúčili 46 a do definitívnej analýzy zahrnuli 354 pacientov: 158 žien (44,63 %) s priemerným vekom 55 rokov, s MELD (model for end-stage liver disease) 16 bodov a Child–Turcotte-Pugh skóre 9 bodov. Najčastejšou etiológiou ACLD bola s alkoholom spojená choroba pečene u 214 pac (60 %). Infekčná komplikácia bola zaznamenaná u 95 pac (27 %), v 49 % sa jednalo o infekcie asociované so zdravotnou starostlivosťou, v 35 % o nozokomiálne infekcie, v 15 % o komunitné infekcie. Najčastejšími infekciami boli uroinfekcie, spontánna bakteriálna peritonitída a infekcie dýchacích ciest. Kultivačný záchyt bol pozitívny v 66 % prípadov, MDR sa zistili v 33 %. Mortalita počas hospitalizácie u pacientov s infekciou bola 17,9 % a 1,97 %, (p = 0,0001) bez nej. Závery: V analyzovanom súbore sme potvrdili 27 % prevalenciu bakteriálnych infekcií u pacientov s ACLD, vysoké zastúpenie MDR baktérií a signifikantne vyššiu mortalitu asociovanú s infekciou. Výsledky sú podobné tým z GLOBAL study. Stewardship musí byť prehodnotený.

Klíčová slova

ACLD, bakteriální infekce, mortalita

Článek je v angličtině, prosím přepněte si do anglické verze.

Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.

Výhody pro předplatitele

Výhody pro přihlášené

Literatura

1. Wang FS, Fang JG, Zhang Z et al. The global burden of liver disease: the major impact of China. Hepatology 2014; 60 (6): 2099–2108. doi: 10.1002/hep.27406.
2. Mokdad AA, Lopze AD, Shahraz S et al. Liver cirrhosis mortality in 187 countries between 1980 and 2010: a systematic analysis. BMC Med 2014; 18 (12): 145. doi: 10.1186/s12916-014-0145-y.
3. Blachier M, Leleu H, Peck-Radosavljevic M  et al. The burden of liver disease in Europe: a review of available epidemiological data. J Hepatol 2013; 58 (3): 593–608. doi: 10.1016/j.jhep.2012.12.005.
4. Plequezuelo M, Benitez JM, Jurado J et al. Diagnosis and management of bacterial infections in decompensated cirrhosis. World J of Hepatol 2013; 5 (1): 16–25. doi: 10.4254/wjh.v5. i1.16.
5. Taneja SK, Dhiman RK. Prevention and management of bacterial infections in cirrhosis. Int J Hepatol 2011; 2011: 784540. doi: 10.4061/2011/784540.
6. Arvaniti V, D’Amico G, Fede G et al. Infections in patients with cirrhosis increase mortality four-fold and should be used in determining prognosis. Gastroenterology 2010; 139 (4): 1246–1256. doi: 10.1053/j.gastro.2010.06.019.
7. Bajaj JS, O’Leary JG, Reddy KR et al. Survival in infection-related acute-on-chronic liver failure is defined by extrahepatic organ failures. Hepatology 2014; 60 (1): 250–256. doi: 10.1002/hep.27077.
8. Arroyo V, Moreau R, Jalan R et al. Acute-on-chronic liver failure: a new syndrome that will reclassify cirrhosis. J Hepatol 2015; 62 (Suppl 1): S131–S143. doi: 10.1016/j.jhep.2014.11.045.
9. Levesque E, Hoti E, Azoulay D et al. Prospective evaluation of the prognostic scores for cirrhotic patients admitted to an intensive care unit. J Hepatol 2012; 56 (1): 95–102. doi: 10.1016/j.jhep.2011.06.024.
10. Marciano S, Mauro EM, Gadano AC. Acute-on-chronic liver failure: an update. OA Hepatology 2013; 1 (1): 1–8.
11. Martín-Llahí M, Guevara M, Torre A et al. Prognostic importance of the cause of renal failure in patients with cirrhosis. Gastroenterology 2011; 140 (2): 488–496. doi: 10.1053/j.gastro.2010.07.043.
12. Mumtaz K, Ahmed U, Abid S et al. Precipitating factors and the outcome of hepatic encephalopathy in liver cirrhosis. J Coll Physicians Pak 2010; 20 (8): 514–518. doi: 08.2010/JCPSP.514518.
13. Tariq M, Iqbal S, Khan NU et al. Precipitating factors of hepatic encephalopathy. Rawal Med J 2009; 34: 95–97.
14. Goulis J, Armonis A, Patch D et al. Bacterial infection is independently associated with failure to control bleeding in cirrhotic patients with gastrointestinal hemorrhage. Hepatology 1998; 27 (5): 1207–1212. doi: 10.1002/hep.510270‚504.
15. Piano S, Singh V, Caraceni P et al. Epidemiology and effects of bacterial infections in patients with cirrhosis worldwide. Gastroenterology 2019; 156 (5): 1368–1380. doi: 10.1053/j.gastro.2018.12.005.
16. Rimola A, García-Tsao G, Navasa M et al. Diagnosis, treatment and prophylaxis of spon-taneous bacterial peritonitis: a consensus document. International Ascites Club. J Hepatol 2000; 32 (1): 142–153. doi: 10.1016/s0168-8278 (00) 80201-9.
17. Horan TC, Andrus M, Dudeck MA. CDC/NHSN surveillance definition of health care-associated infection and criteria for specific types of infections in the acute care setting. Am J Infect Control 2008; 36 (5): 309–332. doi: 10.1016/j.ajic.2008.03.002.
18. Dražilová S, Janíčko M. Infekcie pri cirhóze. Gastroenterol prax 2015; 14 (1): 31–34.
19. Jalan R, Fernandez J, Wiest R et al. Bacterial infections in cirrhosis: a position statement based on the EASL Special Conference 2013. J Hepatol 2014; 60 (6): 1310–1324. doi: 10.1016/j.jhep.2014.01.024.
20. Fagiuoli S, Colli A, Bruno R et al. Management of infections in cirrhotic patients: report of a consensus conference. Dig Liver Dis 2014; 46 (3): 204–212. doi: 10.1016/j.dld.2013.07. 015.
21. Mihaličová L, Bališová Z, Janičko M et al. Infekcie pri cirhóze pečene – naše skúsenosti. Gastroent Hepatol 2016; 70 (2): 133–137. doi: 10.14735/amgh2016133.
22. Wong F, Bernardi M, Balk R et al. Sepsis in cirrhosis: report on the 7th meeting of the International Ascites Club. Gut 2015; 54 (5): 718–725. 10.1136/gut.2004.038679.
23. Pop A, Andreica V. Infections and liver cirrhosis: a dangerous liaison. HVM Bioflux 2015; 7 (4): 264–270.
24. Skladaný Ľ, Kásová S, Purgelová A et al. Spontánna baktériová peritonitída. Klin Mikrobiol Infekc Lek 2016; 22 (4): 136–140.

Kreditovaný autodidaktický test