Ursodeoxycholová kyselina (Ursosan® tobolky)
Milan Lukáš Orcid.org 1
+ Pracoviště
„Šedesátiletý vývoj klinické praxe – od choleretického efektu, přes hepatoprotektivní vliv až k imunomodulačním účinkům.“
Ursodeoxycholová kyselina (UDCA) se vyskytuje ve vysokých koncentracích ve žluči medvědovitých šelem (Ursidae), ve stopovém množství také v lidské žluči. Její existence v živočišné říši byla poprvé popsána již v roce 1902 švédským badatelem O. Hammarstenem. Příznivé účinky UDCA byly využívány nevědomky už ve starověku, kdy oblíbeným lékem pro léčení trávicích neduhů byla sušená medvědí žluč. V roce 1936 byla definována přesná chemická struktura této žlučové kyseliny.
UDCA je strukturálním izomerem (3α, 7β-dihydroxy-5 β-cholanová kyselina) kyseliny chenodeoxycholové (CDCA) (3α, 7α-dihydroxy-5 β-cholanová kyselina). UDCA je v játrech tvořena z kyseliny 7-ketolitocholové, která vzniká ve střevě bakteriálním působením na CDCA. Narozdíl od většiny žlučových kyselin je UDCA prosta jakýchkoliv toxických účinků na jaterní buňky.
Výrazné hydrofilní vlastnosti UDCA umožňují snadné vytvoření smíšených a netoxických micel, jejichž jádro je tvořeno toxickou CDCA a obalem, resp. zevní vrstvou je UDCA. Důmyslná struktura smíšených micel minimalizuje toxický vliv CDCA na jaterní buňky a současně je zabezpečen příznivý efekt na buněčné membrány. Tento mechanizmus se uplatňuje v léčbě intrahepatálních cholestatických syndromů. Smíšené micely umožňují postupnou disperzifikaci cholesterolových krystalů a v některých případech kompletní disoluci cholesterolových konkrementů.
UDCA byla v roce 1957 uvedena na trh jako choleretikum. Zásadní změna v klinickém využití UDCA se odehrála na počátku 70. let minulého století, kdy se stala základem tzv. disoluční terapie u nemocných s cholesterolovými konkrementy ve funkčním žlučníku. V éře před rozvojem laparoskopické chirurgie byla varianta disoluční léčby hojně rozšířena, avšak s relativně malým efektem. V současné době je postavení disoluční léčby pouze okrajové, jde především o paliativní opatření u nemocných s vysokým operačním rizikem a jinak neřešitelnou cholesterolovou cholelitiázou. V polovině 80. let se v klinické praxi začaly využívat „hepatoprotektivní“ vlastnosti UDCA, a to především u nemocných s primární biliární cirhózou. V 90. letech došlo k dalšímu posunu indikací k léčbě UDCA na primární sklerózující cholangitidu a autoimunitní hepatitidu. V těchto indikacích se vedle „hepatoprotektivního“ vlivu využívá efekt imunomodulační.
V současné době je široce diskutován potenciál UDCA v léčení nealkoholické jaterní steatohepatitidy nebo jako profylaktické terapie komplikující dysplazie a/nebo karcinomu u nemocných s ulcerózní kolitidou. Speciální indikací pro terapii UDCA je refluxní (reaktivní) gastritida, která je následkem biliózního duodenogastrického refluxu.
V jedné želatinové tobolce je 250 mg účinné látky. Při disoluci cholesterolových konkrementů se používá dávka 10 mg/kg, tj. 2–5 tobolek denně v jedné večerní dávce, dlouhodobě až po několik let. Při léčbě intraheptální cholestázy různé provenience je doporučena dávka UDCA 10–15 mg/kg, obvykle rozdělná do 2–3 denních dávek. V léčbě refluxní gastritidy je doporučena jedna tobolka denně po dobu 2–3 týdnů. U dětí s cystickou fibrózou s postižením jater a žlučových cest je doporučena dávka 20 mg/kg na začátku terapie s následným zvýšením na 30 mg/kg podávaná rozděleně ve 2–3 dílčích dávkách. Nežádoucí účinky jsou relativně vzácné. Protože není dostatek informací o užití UDCA v prvním trimestru gravidity a v preklinických studiích byl potvrzen teratogenní efekt léčiva ve vysokých dávkách podávaných březím myším, je první trimester gravidity považován za relativní kontraindikaci k léčbě. V dalším průběhu gravidity musí být zvážen přínos terapie s potenciálními nežádoucími účinky léčby. Kojení při terapii UDCA je bez omezení. Na českém trhu je UDCA dostupná již od roku 1992.
prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Klinické a výzkumné centrum pro idiopatické střevní záněty ISCARE I.V.F. a. s.
Jankovcova 1569/2c
170 00 Praha 7
milan.lukas@email.cz
Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.
Výhody pro předplatitele
Výhody pro přihlášené
Literatura
1. Makino I, Tanaka H. From choleretic to an immunomodulator: historical review of ursodeoxycholic acid as a medicament. J Gastroenterol Hepatol 1998; 13 (6): 659–664.
2. Roma MG, Toledo FD, Boaglio AC. Ursodeoxycholic acid in cholestasis: linking action mechanic to therapeutic application. Clin Sci (Lond) 2011; 121 (12): 523–544. doi: 10.1042/CS20110184.
3. Souhrn údajů o přípravku. URSOSAN, 250 mg, tvrdé tobolky, Sp. zn. sukls21251/2014. 1–6.