Dr. Rudolf Bares zemřel : [19. 10. 1929-20. 6. 2005]
Jan Kotrlík Orcid.org
+ Pracoviště
Nekrolog
DR. RUDOLF BARES ZEMŘEL
Zakladatel, majitel a generální ředitel firmy PRO.MED.CS. náhle zemřel 20. června 2005. Necelé dva týdny předtím jsme spolu telefonicky hovořili o organizaci dalšího mezinárodního symposia v květnu 2006 v Krakově. Byl plný elánu a energie jako dříve.
Dr. Bares se narodil 19. 10. 1929 v Lovosicích v německé rodině. V patnácti letech byl povolán do Wehrmachtu. V roce 1945 byla celá rodina odsunuta do východního Německa. V Lipsku začal mladý Bares studovat gymnasium se zaměřením na jazyky a ekonomii. Pro »nevhodné« politické názory mu bylo studium ukončeno. Podobné potíže měl i jeho otec, a proto uprchli v roce 1953 do západního Berlína. Později se dostali přes utečenecký tábor do západního Německa. Na univerzitě v Kolíně nad Rýnem byl asistentem v Institutu slavistiky. Studium v tomto oboru (jako první německý student po 2. světové válce) ukončil v Lublani v roce 1957.
Později z ekonomických důvodů využil svých znalostí ekonomie a jazyků v práci v malé farmaceutické firmě, kde se stal v roce 1958 ředitelem exportu. V roce 1959 začal v Polsku poprvé obchodovat se státy východní Evropy, v čemž pokračoval po celý zbytek svého života. Krátké přerušení obchodu po »kubánské krizi« a eskalaci studené války využil ke studiu na univerzitě v Münsteru a získání doktorátu filozofie v oboru srovnávací jazykovědy. Na začátku osmdesátých let založil vlastní farmaceutickou firmu v neutrální, apolitické a svobodné Andoře. V roce 1989 založil v Praze nám dobře známou firmu PRO.MED.CS. Dr. Bares podporoval mimo gastroenterologii také lektory katalánštiny na Karlově univerzitě v Praze a na univerzitě v Kyjevě. Každoročně podporoval finančními prostředky i základní výzkum v České grantové agentuře. Byl členem senátu Akademie věd České republiky a nositelem její čestné medaile.
Dr. Bares byl mimořádnou osobností mezi výrobci farmaceutických přípravků a zdravotnické techniky. Zástupci u převážné většiny firem se často v krátké době mění a přecházejí od jedné firmy k jiné. V posledních dvou desetiletích však byly tři velké výjimky: dr. Falk, don Wilson a dr. Bares. Všichni symbolizovali své firmy a byli záštitou trvalé kvality svých výrobků. Současně však také podporovali výzkum a kongresové aktivity. Don Wilson se však na nás již 3 roky dívá ze svého trůnu na věčnosti. Dr. Falk se dožil nedávno 80 let a je nadále mužem ze Schwarzwaldu.
Pro nás byl nejvýznamnější osobností dr. Bares. Považoval se za největšího »českého« producenta farmaceutických preparátů. Byl velkým příznivcem gastroenterologie a dovedl materiálně podpořit aktivity naší odborné společnosti. Jeho finanční podpora se netýkala pouze velkých národních a mezinárodních akcí, ale podporoval i lokální aktivity. Způsob pomoci byl vždy elegantní a z osobních jednání se u mnohých z nás vyvinulo téměř přátelství. Dr. Bares velkoryse podpořil i vydání Mařatkovy kolektivně napsané gastroenterologie i jeho knihu vzpomínek. Měl rozhodující úlohu při založení nyní již tradičních mezinárodních sympozií, které se konají vždy jednou za dva roky. Podařilo se mu spojit (za jednoznačné podpory profesora Armengol-Miro) české, katalánsky hovořící, polské a slovenské gastroenterology na jednáních s různou tématikou, která nebyla nikdy ovlivněna výrobním programem vlastní firmy. K jednání byli postupně přizváni i zástupci řady států bývalé východní Evropy. Jednání v Andoře, Praze a Malorce zůstanou v dobré paměti všech účastníků. Pro mladší gastroenterology byly dobrou příležitostí pro získávání ostruh na mezinárodním poli. Dr. Bares se spolupracovníky vždy akce pečlivě připravili, včetně zajímavého společenského programu. Před dvěma roky se mohl dr. Bares spokojeně usmívat při společné večeři v mohutné pevnosti ve Španělsku nedaleko hranic Andory s nádherným výhledem na panorama Pyrenejí.
Dr. Bares byl mužem velké postavy, širokého rozhledu, schopným předvídat směry vývoje ekonomiky ve státech východní Evropy. Byl vynikajícím organizátorem, o čemž svědčí i výrobní komplex v Praze 4 a v dalších státech. Byl mimořádně nadaným lingvistou, což mu umožňovalo snadnou komunikaci se zástupci jednotlivých národů. Dovedl být náročný ke svým podřízeným, ale naopak uměl projevit i laskavost a vděk za dobře provedený výkon. Miloval klasickou hudbu, dobré jídlo a pití, kvalitní lední hokej, procházky se psem a hlavně vlastní rodinu.
Pro českou a československou gastroenterologii byl vynikajícím partnerem.V našich myslích zůstane trvale významnou osobností a jen těžko jej může někdo napodobit v jeho velikosti a velkorysosti.
Jan Kotrlík
Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.
Výhody pro předplatitele
Výhody pro přihlášené