SROVNÁNÍ RŮZNÝCH SCREENINGOVÝCH PROGRAMŮ V ČESKÉ POPULACI MARKOVOVÝM POČÍTAČOVÝM MODELEM
Julius Špičák Orcid.org 1
+ Affiliation
ÚVOD
Česká republika zaujímá první místo ve výskytu kolorektálního karcinomu (KRCA) na světě. Z toho důvodu je nutné detailněji posoudit různé screeningové programy z hlediska mortality a ekonomického pohledu.
METODIKA
Pro sledování vývoje kolorektálního karcinomu u české populace s ohledem na použité screeningové metody a finanční náklady, které sebou tyto metody přinášejí, byl vytvořen program v jazyce C++. Implicitně vytvořený model předpokládá, že sledovaná populace je tvořena 100000 obyvateli (možno dle potřeby měnit) a že screeningový program začíná ve věku 50 let. Vývoj KRCA je modelován s časovým krokem jednoho roku. Nejdříve je každému člověku náhodně přiřazena charakteristika (náhodná proměnná) podle pravděpodobností distribuce počátečního stavu. Těmito charakteristikami jsou: zdravý stav, nízkorizikový polyp, vysoko rizikový polyp, Dukesova klasifikace KRCA (TNM) a smrt. Po časových krocích jsou jednotlivým lidem přiřazeny charakteristiky pomocí pravděpodobnostní matice přechodů. Takovýto způsob umožňuje snadněji modelovat složitější screeningové metody, než je tomu v případě výpočtů založeném na maticovém počtu. Program bere v úvahu diagnostickou citlivost na detekci polypů a karcinomů u koloskopie a testu na okultní krvácení. Tímto způsobem je možné sledovat zdravotní vývoj dané populace určeného věku. Ve zmiňovaném modelu jsou zahrnuty dvě varianty použitých screeningových metod. První z variant předpokládá, že pacienti jsou vyloučeni ze screeningového programu v případě, že jsou shledáni zdravými, kdežto druhá z variant umožňuje opět aplikovat screeningový program pro vyloučené pacienty ve zvoleném věku. Pro obě varianty se předpokládá, že pacienti jsou vyloučeni ze screeningového programu v případě, že u nich byl diagnostikován pozitivní kancerogenní nález. Dále se uvažuje u obou variant, že pacienti po polypektomii podstoupí opět koloskopii po pěti letech.
Náklady na koloskopii, polypektomii, TOK, počet pacientů, pravděpodobnostní distribuce počátečních stavů a pravděpodobnostní matice přechodů jsou zahrnuty do programu implicitně, avšak flexibilita programu umožňuje tyto vstupní parametry aktuálně měnit. Všechny použité konfigurace je možné ukládat kvůli pozdějšímu porovnání. Program pro populaci daného věku poskytuje informaci o počtu zemřelých pacientů, počtu diagnostických metod a polypektomií. Navíc program poskytuje údaj o nákladech spojených se zvolenou screeningovou metodou. Program rovněž nabízí statistiky jednotlivých charakteristik pro všechny sledované roky u uvažované populace.
VÝSLEDKY
Pro příklad byly použity v modelu následující vstupní parametry. Model je vztažen na populaci o 100 000 obyvatel, kteří budou zahrnuti do výše uvedených screenignových programů v 50 letech a sledováni do 85 let věku. Pokud by nebyl aplikován žádný program, vyšla mortalita na kolorektální karcinom dle použitého modelu 11337 obyvatel (100 %). Při jedné koloskopii za život (v 50 letech) by došlo ke snížení mortality na 7 335 (66 %), při dvou koloskopiích za život (první v 50 letech a druhá v 60 letech) by byl patrný další pokles mortality až na 6521 (57 %). Program testu na okultní krvácení má mortalitu 8273 (73 %). Nejvyšší počet polypektomií je u dvou koloskopií za život. Ekonomicky nejvyšší cena je v programu dvou koloskopií za život, ale nejvíce sníží mortalitu a nejnižší cena u jedné koloskopie za život.
ZÁVĚR
V našem flexibilním modelu pro zhodnocení dopadu různých screningových programů na uvažovanou populaci nejvíce sníží mortalitu varianta se dvěmi koloskopiemi aplikovanými po deseti letech, avšak jsou nejméně ekonomicky výhodné oproti jedné koloskopii a testu na okultní krvácení. Podle našeho počítačového modelu se koloskopie jeví jako vhodná metoda k záchytu kolorektálního karcinomu oproti testu na okultní krvácení.
Podpořeno grantem IGA MZ ČR 7878/3
To read this article in full, please register for free on this website.
Benefits for subscribers
Benefits for logged users